Český handicapovaný triatlonista Jan Tománek má za sebou náročný začátek roku, a to nejen kvůli nouzovému stavu a situaci kolem šíření koronaviru. Mistr světa z roku 2018 a vicemistr světa 2019 musel v únoru absolvovat náročný chirurgický zákrok. Naštěstí vše dopadlo úspěšně a v současné době se pomalu vrací do plnohodnotného tréninku. A jak vůbec vypadá běžný den para triatlonisty v období nouzového stavu?

Zrušení tradičního přípravného kempu na Mallorce, zaseklá běžecká formule ve Švýcarsku, zatoulané speciální rukavice na letišti v Chicagu a aby toho nebylo málo, tak ještě únor strávený v příbramské nemocnici. I takové životní nástrahy musel v minulých měsících a týdnech překonávat čtvrtý nejlepší handicapovaný sportovec roku 2018 Honza Tománek, který však nikdy neklesá na mysli a do budoucna hledí vždy s optimismem.

Honzo, jsi po náročné operaci. Mohl bys přiblížit, jaký chirurgický zákrok si prodělal?
„Začátkem února mě začal trápit otok v oblasti sedacího hrbolu a třísla. V rámci několika dní otok postupně odezníval a můj stav se lepšil, ale najednou se otok centralizoval. Vznikající absces – hnisavé ložisko v měkkých tkáních – se musel chirurgickou cestou se musel odstranit. Nález byl bohužel většího rozsahu, rána se musela drénovat a já jsem byl hospitalizován. Zprvu hrozilo několik komplikací včetně podezření na zánět sedací kosti, ale následná vyšetření naštěstí vše vyvrátila. Po několika dnech mi byl odstraněn drén, rána se začala spontánně hojit a po deseti dnech jsem byl propuštěn do domácího ošetřování.“

A jak pokračuje rekonvalescence?
„Nyní je to šest týdnů a navzdory snížené trofice tkání spojené se spinálním handicapem se rána již kompletně zhojila. Od čtvrtého týdne jsem se začínal pomalu vracet do normálního režimu, ale samozřejmě s ohledem na zdravotní stav. Nyní už zhruba týden volně trénuji na cyklistickém trenažéru a v denním režimu se začínám navracet k plnohodnotnému tréninku.“

Co právě to trénování v období nouzového stavu?
„Vzhledem k rekonvalescenci není kam spěchat. Nouzový stav se mě zatím příliš nedotýká, protože bydlím na kraji vesnice a v podstatě bez omezení mohu kdykoli do přírody a na procházky, což je pro mě v době rekonvalescence velmi důležité. Kdybych měl přiblížit můj současný tréninkový model, tak ráno na lačno před snídaní absolvuji 30 až 60 minut kompenzačního a kondičního cvičení. V dopoledních hodinách pak hodinu na cyklistickém trenažéru a odpoledne hodinu až dvě procházka v přírodě. Vše samozřejmě s rouškou! V dalším týdnu chci pravidelně zařadit i běh a postupně zvyšovat objem na trenažéru a na silnici.“

Měl by si třeba nějaké tipy pro jiné para sportovce, kteří nyní třeba nemohou pořádně trénovat a musí se spokojit s prostorem svého bytu či domu?
„Záleží, jaké kdo má doma tréninkové prostředky. Samozřejmým základem by měl být každodenní strečink a kompenzační, balanční a kondiční cvičení. Předpokládám, že posilovací gumy má doma každý a ve spojením se cvičením s vlastní váhou se dá leccos vymyslet. V rámci domácího posilování využívám právě zmíněné gumy, žebřiny, hrazdu, bradla, bosu, overbally, madla na kliky a flowin. Vzhledem k mé triatlonové specializaci pak mohu trávit tréninkové hodiny na cyklistickém nebo běžeckém trenažéru. V domácím prostředí bohužel nemám pouze plnohodnotnou alternativu plavání.“

Jak moc ti situace kolem šíření koronaviru zkomplikovala letošní sezonu?
„Uvidíme, jakým směrem se bude současný stav vyvíjet, ale vzhledem ke zmíněným zdravotním problémům, mě zatím převážně limitovalo vlastní zdraví, kvůli čemuž jsem byl nucen zrušit přípravný kemp na Mallorce. Před vyhlášením omezení a uzavřením hranic jsem místo kempu na Mallorce reálně kalkuloval s jedním či dvěma tréninkovými kempy v Chorvatsku, ale ta jsem již musel vzhledem k aktuálnímu stavu zrušit. Jarní část sezóny jsem převážně plánoval jako přípravu na první vrchol, kterým měl být koncem června nominační závod na mistrovství světa v texaském Lubbocku. Věřím, že do Ameriky odletím a krom jarního závodního programu nebude sezóna příliš ovlivněna, ale uvidíme.“

Prý máš problémy i s dodáním sportovního vybavení? Běžecká formule ve Švýcarsku, rukavice na letišti v americkém Chicagu …
„Je to pravda. Ve spolupráci s švýcarským trenérem běhu, respektive jízdy na běžecké formulce, jsem objednával novou formuli z produkce americké značky TopEnd ve Švýcarsku. Během mé hospitalizace v nemocnici formule do Švýcarska dorazila, ale bohužel nebylo možné si ji osobně vyzvednout, a po uzavření hranic je přede mnou takřka neřešitelný problém. Švýcarsko není v Evropské unii, a tudíž při poslání spediční společností se mimo ceny přepravy cena navýší o clo a DPH, což je řádově několik desítek tisíc korun navíc, což pochopitelně nechci akceptovat. Mimo běžecké formule marně čekám na doručení speciálních rukavic právě na běh, které jsou ‚zaseklé‘ ve skladu na letišti v Chicagu, ale to mě naštěstí tolik nebolí.“

Jaké jsou tvé nejbližší sportovní plány? Když pominu zrušené závody, máš připravený nějaký speciální tréninkový plán na letní měsíce?
„Mou nynější prioritou bylo být zdravotně zcela v pořádku a moci začít plnohodnotně trénovat. Postupně se budu dostávat zpět do kondice a předpokládám, že koncem měsíce budu mít již dobrou výkonnost. Samozřejmě dále bude záležet na vývoji nouzového stavu, který rozhodne o další podobě sezóny a přípravy. Ale alespoň jedno pozitivum současný nouzový stav má, již několik let jsem v březnu nejel doma v Česku na handbiku venku na silnici a letos to mám již za sebou! A negativum – jako rekreační milovník kávy – vidím v tom, že jsem začal pít kafe i doma, a ne pouze v kavárně! (smích)

Je něco, co bys popřál a vzkázal čtenářům tohoto rozhovoru?
„Buďte nad věcí a nepropadejte panice. Všechno složité jednou pomine a pokud jste zdraví, máte to nejcennější!“

Text: Martin Steinbach
Foto: Jan Tománek