Ačkoliv veřejně oznámila útok na pět „jakýchkoliv“ medailí, potají snila o obhajobě pěti zlatých z minulých deaflympijských her v ruském Magnitogorsku a Chanty-Mansijsku. Svůj cíl tak Tereza Kmochová, již dnes jedna z největších legend mezi neslyšícími sportovci v celé historii, a není míněno jen tuzemské, ale celosvětové, splnila.

I když z osobního, hodně vnitřního pohledu, pouze z části. Opravdu získala pět medailí. Tu poslední v klasickém dvoukolovém slalomu. Ale jen jedna, z obřího slalomu, byla zlatá. Všechny ostatní jsou díky největší soupeřce a nechybující „ruské carevně“ stříbrné.

„Letošní deaflympiáda byla o hodně těžší než minulé, protože jsem v Jeleně Jakovišinové měla větší konkurenci. A italský kopec byl o poznání náročnější než ty ruské před čtyřmi lety. To znamená, že tato deaflympiáda měla i vyšší úroveň. Na startu slalomu jsem tentokrát nebyla nervózní, jako jindy, ale podmínky, které na sjezdovce panovaly, mi nevyhovovaly. Já mám radši, když je na slalom tvrdý povrch. Na něm si to umím hezky rozjet, ale teď jsem se hrozně bořila do měkkého sněhu, a nedokázala s tím moc udělat. Přesto jsem do výkonu dala maximum, ale stačilo to jen na stříbro. Teď zpětně bych si mohla vyhubovat, že jsem to v prvním kole, od kterého se to dál odvíjelo, měla víc napálit. Na druhou stranu jsem nechtěla riskovat natolik, abych zbytečně vypadla. Takže po dojezdu jsem byla na sebe hodně naštvaná, ale to největší zlato? To mám v celém týmu mně blízkých lidí, co mi pomáhají a podporují mě, a tomu se žádné zlato ze svahu nevyrovná,“ prohlásila naše neslyšící lyžařka, Tereza Kmochová.

Těžko říct, jestli Terezu, ihned v cíli slalomu zklamanou a smutnou, vůbec někdy někdo připraví o současný primát. Tři účasti na deaflympiádě, patnáct jednotlivých startů, a z každého medaile! Včetně Salt Lake City 2007 a Ruska 2015 (hry v roce 2011 na Slovensku se díky finančnímu skandálu hlavního organizátora neuskutečnily) suma sumárum: 8 zlatých, 6 stříbrných a jedna bronzová medaile. A k tomu pokaždé triumf v obřím slalomu. „Když se nad tím zamyslím, tak na sebe můžu být pyšná, když mám patnáct deaflympijských medailí,“ uznala Kmochová a v rozhovoru nedlouho po posledním vystoupení na sjezdovce v italské Santa Caterině se jí konečně vloudil do tváře i trochu spokojený úsměv.

Nezbývá než dodat – bravo, Terezo!

Text a foto: David Soeldner, Santa Caterina di Valfurva, Itálie