Petr Drahoš bude v Pekingu mezi českými reprezentanty tím méně zkušeným. Na paralympiádu jede ve svých pětatřiceti letech poprvé. Usmálo se na něj štěstí, když pro start v technických disciplínách získal divokou kartu. Do přípravy dává všechno, nesmírně se těší a věří, že ho štěstí bude provázet i na jedné z nejstrmějších závodních tratí na světě, kterou je právě ta v Pekingu.

Letošní sezóna je pro Petra Drahoše výjimečná ve více směrech. V únoru loňského roku podstoupil plánovanou operaci nohy, která se kvůli pandemii koronaviru dlouhou dobu odsouvala. Rekonvalescenci se snažil urychlovat, jak jen to šlo, aby už v červnu mohl, pod vedením nového trenéra, najíždět první kilometry na sněhu. Právě trenér české juniorské reprezentace nehandicapovaných lyžařů, Pavel Fišer, je novým a významným článkem, který může posunout české handicapované lyžaře k lepším výsledkům. A aby těch novinek pro letošek nebylo pro Petra Drahoše málo, dočkal se dokonce také nové monoski, kterou si pochvaluje. „Optimální nastavení zatím ještě ladíme, ale i tak cítím velkou změnu a věřím, že mě posune zase o kus dál,“ hodnotil svou pomůcku český lyžař.

Přípravu na paralympijskou sezónu absolvoval na ledovci Mölltal, kde má tým nyní špičkové podmínky pro trénink. Z kraje sezóny, když ještě množství sněhu v Rakousku nebylo dostačující, jezdil do Litvy, kde se dá v hale kvalitně potrénovat slalom na ledovém povrchu. Do přípravy dával Petr Drahoš maximum, a poté co zjistil, že mu byla schválena divoká karta pro Peking, ještě přidal. „Jestli jsem do té doby cvičil a trénoval na 120 %, od té chvíle jedu na 150 %. Vždy se dá udělat něco navíc, hranice možného si určujeme sami,“ říká lyžař, který se živí jako finanční analytik v bance. Svému zaměstnavateli je velmi vděčný za to, jak mu vychází vstříc a má díky tomu dostatek času na lyžování i na letní přípravu.

Jak je na tom v porovnání se soupeři, zjistil Petr už koncem roku 2021. V závodech Evropského poháru skončil mezi sedícími lyžaři nejlépe desátý a ve Světovém poháru dvacátý. Ačkoliv holduje zejména technickým disciplínám, pomalu se začíná prokousávat i tréninkem super-G. „Rychlostní disciplíny jsou pro mě zatím velkou výzvou, ale s trenérem na tom teď hodně pracujeme a věřím, že v následujících letech zaboduji i tam,“ uvedl reprezentant, jehož nejvýznamnějším bodem kariéry byla účast na mistrovství světa v roce 2019. Světový šampionát ho čeká i letos. V Norsku absolvoval poslední ostrou zkoušku před paralympiádou. Pak už má v plánu jen tréninky a únorové mistrovství České republiky.

Petr Drahoš patří do kategorie LW12-1, kam spadají lyžaři na monoski, kteří částečně mohou hýbat nohama a v určité míře používají břišní svaly. V sedu mají dobrý balanc a jsou schopni poměrně dobře reagovat na terénní nerovnosti. Ke svému handicapu přišel Petr před deseti lety při úrazu na paraglidingu. Tehdy studoval leteckou dopravu na ČVUT a miloval pobyt ve vzduchu. Bohužel po nešťastném nárazu do skály skončil s mnohačetnými zraněními na sedm měsíců v Ústecké nemocnici. „Zpočátku jsem mohl hýbat jen pravou rukou. Po mnoha operacích jsem skončil na invalidním vozíku, který je už mou součástí. Nic tím ale neskončilo, jen je to jiné. Díky pravidelnému cvičení s fyzioterapeutem a podpoře okolí žiju jako každý jiný.“

Ke sportu měl díky rodině vždycky blízko. Kolo, lyže, běžky, plavání i lezení bylo jeho koníčkem. Bez pohybu si svůj život neumí představit. „Lyžování na monoski mě zaujalo, už když jsem ležel po úrazu v nemocnici. I když jsem o tom nic nevěděl, cítil jsem, že je to něco, čemu se chci věnovat.“ Kdyby mu tenkrát někdo řekl, že bude reprezentovat naši zemi na paralympijských hrách, asi by těžko uvěřil. „Na paralympiádu jedou nejlepší lyžaři z celého světa, už samotná účast pro mě hodně znamená. I když jsou to mé první hry, dělám vše pro to, aby byl můj výsledek co nejlepší.“

Text: Anna Pešková
Foto: Archiv ČPV