Na levé oko nevidí vůbec. Na pravé pouze deset procent toho, co zdravý člověk. I tak žije svůj život naplno. A právě vyhrál bronzovou medaili v běžeckém lyžování zrakově postižených pro Zlínský kraj na Olympiádě dětí a mládeže v Moravskoslezském kraji. Na trati dokonce utekl svému trasérovi. Seznamte se s patnáctiletým sportovcem Tadeášem Kuzdřálem.
Jak jste se při závodu bavil?
Bylo to super. Celý závod jsem si užil fakt hodně. Upřímně jsem vůbec nečekal, že bych mohl skončit na tak hezkém místě. I když nebyly nejlepší sněhové podmínky, a ani nejlepší počasí, tak trať byla prostě skvělá a já s ní neměl žádný problém.
Už jste se jednou zimní ODM zúčastnil. Jak jste tehdy dopadl?
Bylo to v roce 2023, tehdy jsem při závodu s intervalovým startem skončil pátý a ve sprintu šestý. Vlastně ani pravidelně nějak netrénuji a závodů se moc neúčastním. Sem se hlásím jen pro zábavu. Proto jsem ani žádný výsledek nečekal a velmi mě překvapilo, jak to celé dopadlo.
Ale zlepšil jste se. Co za tím stojí?
Povedlo se mi zlepšit rovnováhu a obecně sílu. To určitě pomohlo. Ale netrénuji nějak pravidelně. Prostě mě baví sportovat. Občas dělám závodně judo, občas si zaplavu, chodím běhat nebo jezdím s taťkou na tandemovém kole.
Můžete nám vysvětlit, jak takové běžecké lyžování zrakově postižených probíhá?
Vždycky s námi jezdí trasér. Ten může jet přede mnou, za mnou nebo dokonce vedle mě. Říká mi, co se na trati děje, jestli tam není kopeček, výmol, nebo jestli nejsou okolo jiní závodníci, které bych mohl nechtěně srazit. Prostě mě upozorňuje, abych nikomu nic neudělal. Mojí trasérkou je většinou někdo z mé rodiny, například moje maminka.
Autor: Tomáš Kosina, Olympiáda dětí a mládeže
Foto: Ondřej Vaněk
