Česká atletika a parasport hlásí obrovskou ztrátu. Ve středu 6. května zemřel po dlouhé nemoci ve věku 72 let Pavel Studnička. Uznávaný trenér, dlouholetý funkcionář a muž, který stál u zrodu pardubické Atletiky Bez Bariér. Za svůj život pomohl na vrchol desítkám reprezentantů a pro mnohé byl mnohem víc než jen sportovním mentorem.

Původně se vyučil leteckým mechanikem v AERO Vodochody, ale jeho osudem se nakonec stal atletický ovál. Pavel Studnička začínal s atletikou v roce 1967 v pražské Rudé Hvězdě a sám to dotáhl až k titulu dorosteneckého mistra republiky v hodu diskem. Už během vojenské služby v Pardubicích ale zjistil, že jeho největší talent spočívá v předávání zkušeností. Vystudoval trenérskou školu na pražské FTVS a vlastní kariéru brzy vyměnil za dráhu kouče.

Továrna na vrhačské talenty

Pro pardubický i celorepublikový sport odvedl neskutečný kus práce. Téměř třicet let předsedal domovskému oddílu Hvězda Pardubice a dlouhá léta vedl krajské Sportovní centrum mládeže. Rukama mu prošly čtyři desítky českých reprezentantů, z nichž mnozí startovali na vrcholných akcích.

Paralympijská stopa a odkaz bez bariér

Zcela zásadní, a pro mnohé možná nejdůležitější, je však Studničkova stopa ve světě parasportu. V devadesátých letech vedl českou reprezentaci tělesně handicapovaných atletů a své svěřence připravoval na paralympijské hry v Barceloně, Atlantě i Sydney. Řada z nich dosáhla na světové rekordy. Trénoval například stříbrného oštěpaře ze Sydney Josefa Štiaka nebo Veroniku Foltovou, která na hrách v Athénách získala dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili. 

V roce 1998 udělal krok, který trvale změnil mapu českého sportu handicapovaných. Společně se svou dcerou Evou Studničkovou, dnes Hrdinovou, založil v Pardubicích oddíl handicapovaných atletů. Z něj se postupně stala respektovaná organizace, která se v roce 2016 transformovala do samostatného spolku Atletika Bez Bariér Pardubice. Studnička v něm až do konce života působil jako místopředseda. 

Vzpomínky, které nevyblednou

Zprávu o odchodu výjimečného muže těžce nesou i samotní parasportovci. Paralympionik a účastník her v Atlantě a Sydney Pavel Šibrava, kterého Studnička trénoval v hodu diskem a vrhu koulí, mu na svých sociálních sítích věnoval osobní vzkaz na rozloučenou.

„Milý Pavle, sedím tu nad smutnou zprávou, že jsi odešel, a v hlavě mi běží film o mé atletické kariéře,“ píše Šibrava ve své vzpomínce. „Byl jsi u mých začátků, poslouchal jsem tvé rady, co a jak mám dělat. Nejen mě jsi neustále posouval dál. Byl jsi u mých úspěchů i nezdarů, dodával mi odvahu, sílu a naději. A když ti přestalo sloužit zdraví, dál ses věnoval veřejnému životu a výchově dalších sportovců.“

Pavel Studnička bojoval za lepší podmínky pro sportovce i na politickém poli jako dlouholetý člen pardubického zastupitelstva. Sedmkrát byl vyhlášen nejlepším trenérem města a po právu figuruje v Síni slávy města Pardubic i Pardubického kraje. Pamětní deska s jeho jménem na pardubickém Chodníku slávy tak bude navždy připomínat muže, pro kterého byl sport celoživotním posláním.

Čest jeho památce.

Text: Martin Steinbach
Foto: Archiv rodiny Pavla Studničky