Paralympiáda v Soči je ve své polovině a všude, kam se člověk podívá, je k vidění paralympijský symbol tvořený třemi asymetrickými „půlměsíci“. Tento znak je ale poměrně nový, oficiálně se na Hrách používá teprve od roku 2006, přestože byl představen už před paralympiádou v Aténách v roce 2004. Tvoří ho tři tzv. agitos.
Sloveso „agito“ znamená v latině „pohybovat se“. Agitos jsou asymetrické a mají červenou, modrou a zelenou barvu a obkličují jediný bod na bílém poli. Paralympijský symbol vytvořila agentura Scholz & Friends, schválen byl v dubnu 2003.
Tři barvy agitos, tedy červená, modrá a zelená, jsou ty, které jsou nejčastěji zastoupeny ve vlajkách všech národů. Agitos obklopují středový bod, což má zdůraznit, že Mezinárodní paralympijský výbor spojuje všechny handicapované sportovce světa dohromady a umožňuje jim vzájemně soupeřit. Tvar paralympijského znaku také symbolizuje paralympijskou vizi „dát sportovcům možnost dosáhnout až na sportovní vrchol a inspirovat a nadchnout svět“.
Paralympijský symbol byl poprvé použit v publikacích a na různých produktech v roce 2003. Vzhledem ke krátké době, za kterou se měla konat paralympiáda v Aténách, jej tam ještě zúčastněné delegace nepoužívaly.
V roce 2004 nicméně při závěrečném ceremoniálu, kdy se předávala do Pekingu, už měla paralympijská vlajka nový symbol. Poprvé byl jako paralympijský znak použit v roce 2006 na zimních paralympijských hrách v Turíně.
Paralympijská hymna, známá také jako Paralympijský chvalozpěv, zní vždy, když paralympijská vlajka stoupá na stožár. Jedná se o píseň Hymn de l´Avenir (Hymna budoucnosti), kterou zkomponoval Thierry Darnis a Mezinárodní paralympijský výbor ji schválil jako hymnu v roce 1996. Slova k ní napsal až v roce 2001 australský country zpěvák Graeme Connors.
Tereza Jelínková
