K čemu slouží sportovní klasifikace: Účelem sportovních klasifikací je zajištění rovných podmínek pro sportovce s různými handicapy. Pokud chce sportovec závodit na mezinárodním poli, je nezbytné, aby měl mezinárodní klasifikaci.

U sportovců bez trvalých zdravotních komplikací jsou sportovci řazeni do kategorií dle pohlaví, věku a váhy, aby se minimalizoval dopad těchto faktorů na závody a soutěže. U para sportovců je dalším takovým faktorem i sportovní klasifikace, která na základě předem stanovených parametrů řadí sportovce do sportovních tříd (klasifikačních tříd) dle jejich funkčnosti svalů a pohybu, vážnosti tělesného, zrakového či intelektového handicapu.

Různé handicapy mají u každého sportu odlišný dopad a všechny sporty tedy mají vlastní sportovní klasifikaci. Sportovní klasifikace zároveň určuje, ve kterém sportu mohou sportovci závodit a jak jsou v něm rozděleni.

Pro koho je určena: Sportovní klasifikace se týká sportovců s tělesným, zrakovým či intelektovým znevýhodněním, kteří se představují v paralympijských, popřípadě neparalympijských sportech. Sluchově handicapovaní sportovci mají jednotnou klasifikaci a níže uvedené sportovní klasifikace se jich netýkají.

Jak probíhá klasifikace:

Sportovci jsou do patřičných klasifikačních tříd řazeny klasifikátory.

Každý sportovec předstupuje před klasifikační panel, který se skládá ze dvou až tří klasifikátorů. Klasifikátoři jsou odborníci, kteří jsou školeni a uznáváni Mezinárodními sportovními federacemi, nebo samotným Mezinárodním paralympijským výborem (IPC; a to u sportů patřící pod IPC). Při klasifikování každého sportovce klasifikátoři zvažují tři základní otázky, na které dostanou odpovědi během procesu hodnocení sportovce.

  • Má sportovec pro daný sport takový handicap, který ho dělá pro ten určitý sport způsobilý?
  • Splňuje handicap sportovce minimální kritéria handicapu daného sportu?
  • Která sportovní klasifikace nejlépe vystihuje sportovcovo omezení.

Způsobilý handicap

Prvním krokem sportovní klasifikace je zjištění, zda má sportovec způsobilý handicap.

Paralympijské hnutí nabízí sportovní příležitosti sportovcům, jejichž handicap spadá do jedné z deseti skupin, které definují „Pravidla způsobilého handicapu v paralympijském hnutí“ – sekce 2, kapitola 3.13 Stanov IPC.

Klasifikátoři v ČR

Přehled klasifikátorů v České republice

PARALYMPIJSKÉ SPORTY

Který para sport je vhodný pro vás? V následující tabulce najdete přehled sportů rozdělených podle handicapu nebo zdravotních komplikací.

Stručný popis 10 typů způsobilého handicapu (postižení):

Postižení svalové síly: Snížená síla, kterou vytváří svaly nebo svalová skupiná – například svaly jedné končetiny nebo spodní části těla, způsobené například následkem poškození míchy (úplné nebo neúplné, tetra- či paraplegie nebo paraparéza), spina bifida (rozštěp páteře) nebo svalovou dystrofií.

Postižení pasivního rozsahu pohybu: Rozsah pohybu v jednom nebo ve více kloubech je trvale snížen, například následkem artrogrypózy (syndrom mnohopočetných kontraktur). Hypermobilita kloubů, nestabilita kloubů a akutní stavy, jako například artritida, nejsou považovány za uznatelné (způsobilé) postižení.

Chybějící končetina: Úplná či částečná absence kostí nebo kloubů, které jsou následkem traumatu (například automobilové nehody), nemoci (například rakovina kosti) nebo vrozená chybějící končetina (například dysmelie).

Rozdíl délky dolní končetiny: Kratší kost v jedné končetině, buď vrozená, nebo způsobená následkem traumatu.

Krátký vzrůst: Krátký vzrůst následkem abnormálních rozměrů kostí horních a dolních končetin nebo trupu, například díky achondroplázii (disproporcionální trpaslictví) nebo špatné funkci růstového hormonu.

Hypertonie: Abnormální zvýšení svalového napětí a snížená funkce protažení svalů následkem neurologického onemocnění, jako je například mozková obrna, poranění mozku nebo roztroušená skleróza.

Ataxie: porucha koordinace svalových pohybů následkem neurologického onemocnění, například mozková obrna, poranění mozku nebo roztroušená skleróza.

Atetóza: obecně charakterizována jako nervová porucha hybnosti, projevující se mimovolnými pohyby a obtížemi s udržením souměrného držení těla následkem neurologického onemocnění, jako je mozková obrna, poranění mozku nebo roztroušená skleróza.

Zrakový handicap: Postižení zraku buď následkem postižení stavby oka, zrakového nervu, zrakového systému anebo zrakového korového centra.

Intelektový handicap: Omezení intelektových funkcí a adaptivního chování, které se projevuje neschopností adaptivní kompetence (schopnost a dovednost orientovat se ve společenských změnách a přiměřeně se jim přizpůsobovat), které vznikly před dovršením 18 let.

Kritérium minimálního handicapu

Klasifikační pravidla každého paralympijského sportu popisují, jak vážný musí mít sportovec handicap, aby mohl být uznaný za způsobilý. Tyto kritéria se označují, jako kritéria minimálního handicapu. Příkladem kritéria minimálního handicapu je třeba maximální výška u sportovce krátkého vzrůstu, nebo výška amputace u sportovců s chybějící končetinou.

Kritérium minimálního handicapu je definováno převážně na základě vědeckého výzkumu, který zhodnotí dopad handicapu na sportovní aktivitu. Každý sport má specifická kritéria.

Na základě těchto kritérií se může stát, že sportovec může splňovat kritéria u jednoho sportu, ale nemusí je splňovat u nějakého dalšího sportu. To že sportovec nesplňuje kritérium minimálního handicapu, ale v žádném případě neznamená, že sportovec není handicapovaný.

 Sportovní klasifikace – klasifikační třída

V jedné klasifikační třídě jsou vždy sportovci, s podobným handicapem, podobným omezením funkčnosti svalů a rozsahem pohybu či zdravotním omezením, aby mezi nimi byla zajištěna co největší rovnost. Pokud různé handicapy způsobují podobné omezení, tak jsou sportovci zařazeni do stejné klasifikační třídy (není tedy pravidlo, že v jedné třídě jsou jen sportovci se stejným typem postižení). Z tohoto důvodu můžete v například v atletice, v závodě formulek, vidět v jedné kategorii sportovce paraplegiky a sportovce s amputací dolní končetiny.

V některých sportech existuje jen jedna klasifikační třída (například v ledním para hokeji nebo v para vzpírání). Na druhou stranu, z důvodu mnoha různých disciplín (například v atletice – běhy, skoky, vrhy a hody) a začleněním všech 10 způsobilých handicapů, má para atletika přes 50 sportovních klasifikačních tříd.

Hodnocení sportovců – zařazení do klasifikační třídy

Klasifikační panel určuje, ve které klasifikační třídě bude daný sportovec závodit. Hodnocení sportovce probíhá před závody. U některých sportů může hodnocení sportovce probíhat i během závodu/soutěže.

Klasifikátoři jsou odborníci, kteří jsou školeni a uznáváni Mezinárodními sportovními federacemi, nebo samotným Mezinárodním paralympijským výborem (IPC; a to u sportů patřící pod IPC).

Některá zdravotní postižení nejsou ustálená, naopak jsou progresivní, z tohoto důvodu mohou někteří sportovci podstoupit klasifikaci během své sportovní kariéry víckrát. Pokud se během sportovní kariéry sportovci změní jeho zdravotní stav, je nutné, aby o tom informoval svou mezinárodní federaci a požádal o pře-klasifikování.

Klasifikační třídy (statusy):

Sportovní klasifikační status určuje, zda má sportovec konečnou klasifikaci, nebo zda ji bude muset podstoupit buď poprvé, nebo opakovaně.

Status N (New) -> nový – sportovci, kteří začínají a nemají ještě mezinárodní klasifikaci, mají automaticky přidělen status N, aby se mohli zúčastnit mezinárodních závodů, musí podstoupit klasifikaci před závodem.

Status C (Confirmed) -> potvrzený – Pokud klasifikační panel vyhodnotí, že sportovec splňuje daná kritéria klasifikační třídy a je předpoklad, že daný handicap nebude mít progresivní stav, je sportovci přidělen konečný potvrzený status. Sportovec se statusem C již nemusí podstupovat opětovnou klasifikaci (výjimkou mohou být případné protesty na přidělenou třídu, změna zdravotního stavu, nebo změna kritérií klasifikačních tříd).

Status R (Review) -> bude opětovně hodnocen/opakovaně posuzován – Pokud klasifikační panel vyhodnotí, že je nutné, aby sportovec prošel opakovaně klasifikací, tak mu bude přidělen status R. Tento status se přiděluje z řady důvodů. Například, pokud se jedná o sportovce, který se nově zapojuje do vrcholných soutěží handicapovaných sportovců na mezinárodní úrovni, nebo pokud je u sportovce předpoklad, že se jeho handicap bude měnit, či má progresivní prognózu; I v případě, že je u sportovce předpoklad, že se jeho handicap nebude nijak dál měnit, může mu být přidělen tento status a to pokud se jedná o mladého sportovce, který ještě nemá vývojově plně vyvinutou svalovou strukturu či ještě nedosáhl dospělosti.

Status RwFRD (Review With fixed Review Date) -> bude opětovně hodnocen k předem určenému datu – Pokud klasifikační panel vyhodnotí, že je nutné, aby sportovec prošel klasifikací opakovaně, ale nebude nutné, aby ji podstoupil před určitým datem, stanoví rok, během kterého musí sportovec podstoupit klasifikaci znovu. Takový sportovec nemůže podstoupit re-klasifikaci před daným datem (výjimkou může být podaný protest na přidělenou klasifikaci).

Pokud se klasifikační panel skládá jen z jedné osoby, tak takový klasifikátor nemůže sportovci přidělit klasifikaci FRD, ale musí mu přidělit klasifikaci R.

Klasifikační kodex IPC