Zimní paralympijské hry v Soči, které byly historicky vůbec prvními na území Ruska, už jsou za námi. Je dobojováno, zbývá se rozloučit na závěrečném ceremoniálu a předat vlajku organizačnímu výboru z jihokorejského Pchjongčchangu, kde se za další čtyři roky uskuteční XII. Zimní paralympijské hry.
I navzdory všem nepříjemnostem, které Hry v Soči před jejich startem provázely kvůli složité politické situaci na Ukrajině, nebo možná právě proto, snese Soči bez pochyb označení „velkolepá přehlídka sportu“. Právě toto spojení použil při hodnocení paralympiády prezident Mezinárodního paralympijského výboru sir Philip Craven.
„Hry byly naprosto dechberoucí z hlediska jejich dopadu, který je daleko širší, než se Paralympijské hnutí odvažovalo doufat. Soči byla velkolepá přehlídka sportu a ukázka síly lidského ducha – a to nejen z hlediska špičkových sportovních výkonů, ale i z hlediska organizace, která byla naprosto bezproblémová,“ oceňuje Craven.
Sportovci, kterých do Soči přijelo 575 z 45 zemí, si v Soči rozdělili celkem 72 sad medailí, přičemž v pořadí národů jednoznačně vyhrálo domácí Rusko. Česká výprava se domů vrací bohužel bez medaile, ale i tak s vynikajícími výsledky v porovnání se silnou světovou konkurencí.
„Prodalo se celkem 316 200 vstupenek, což je o 86 200 více než ve Vancouveru před čtyřmi lety. Neukazuje to pouze na skvělou práci organizačního výboru, ale také na výrazný nárůst popularity Paralympijského hnutí. Tak jako Londýn 2012 nasadil vysoko laťku pro Rio 2016, Soči udělalo to samé pro Pchjongčchang 2018,“ myslí si prezident IPC.
Závěrečný ceremoniál je podle jeho slov příležitost pro Paralympijské hnutí, jak vyjádřit díky všem, kteří se podíleli na úžasném úspěchu těchto Her. Zároveň zhodnotil i ze svého pohledu nejdůležitější momenty Her v Soči.
Alpské lyžování: „To je pro mě jako Brita jednoduchá otázka – vybral bych Kelly Gallagherovou a její trasérku Charlotte Evansovou, které pro naši zem vybojovaly vůbec první zlato z alpského lyžování. Nicméně jsem si jistý, že nic nemůže překonat moment, kdy osmnáctiletá Stephanie Jallenová z USA vyhrála v super-G bronz – a při medailovém ceremoniálu odhodila berle a rozplakala snad každého v publiku.“
Biatlon: „První zlato Romana Peťuškova hned první den Her ho nastartovalo k naprosto neuvěřitelnému výkonu. Je neporazitelný a stal se národním hrdinou za to, co dokázal. Je to pozoruhodný sportovec, vyhrál tu šest zlatých medailí, a i když nepřidal tu sedmou, zapsal se do historie.
Běh na lyžích: „Je těžké vybrat jen jeden moment, takže nabízím dva z kilometrového sprintu. Brian McKeever upadl jen 100 metrů po startu, ale dokázal se vrátit do závodu a navíc ho vyhrát. Ukázal obrovské odhodlání a vůli. Němka Andrea Eskauová by zase měla být oslavována za svůj smysl pro fair-play, když diskvalifikovala sama sebe při sprintu sedících žen. Do cíle dorazila na bronzové pozici, ale byla nešťastná, že její paže bránila ostatním soupeřkám, a své medaile se vzdala.“
Lední sledge hokej: „Tady bych asi vyzdvihl všechny zápasy ruského týmu, které v Šajba Aréně doprovázela neskutečná atmosféra vytvořená domácími fanoušky. Je neuvěřitelné, že tenhle tým se dal dohromady teprve před pěti lety, jejich postup do finále tady v Soči byl velkolepým úspěchem. A jejich finálový souboj s USA, které dokonce živě vysílala stanice NBC, to bylo něco úžasného!“
Curling pro vozíčkáře: „Ve čtvrtek bojovaly USA a Velká Británie o postup do semifinále. Před začátkem sedmého endu Británie prohrávala 2:6 a vypadalo to, že je mimo hru. Nicméně Britové skórovali za pět a dostali se do vedení. Snad všichni v hale si nervozitou kousali nehty… Utkání se dostalo do extra endu a emoce doslova do bodu varu – a Británie nakonec vyhrála 8:7. Tohle je to senzační na sportu…“
Tereza Jelínková
