Sportovci na paralympijských hrách mezi sebou především soupeří o medaile nebo co nejlepší umístění. Po závodech pak ve víru emocí často nabídnou novinářům vyjádření, které se takříkajíc píše do historie. Tady je 14 těch nejlepších, jaké mohli žurnalisté podle Mezinárodního paralympijského výboru (IPC) na Hrách v Soči slyšet a zaznamenat.

Kulečníkem ke zlatu: „Včera jsme si dali na uvolnění pár partií kulečníku. Nebyla jsem moc dobrá… ale očividně jsem si to štěstí ze hry schovávala na dnešek.“ (Anja Wickerová z Německa poté, co vyhrála biatlonový závod sedících žen na 10 kilometrů)

Kdykoli a kdekoli: „Nemyslím, že by počasí bylo špatné. Je to prostě ruské počasí, hlavně pro biatlon. Jsme jako vojáci – můžeme závodit v jakémkoli počasí, je to jedno.“ (Roman Peťuškov z Ruska po zisku třetího zlata v biatlonovém závodě sedících mužů na 12.5 kilometru)

V očekávání: „Tohle zlato je pro mého malého syna. Když jsem viděla, jak se stará o ruský tým, opravdu jsem chtěla vyhrát. I v budoucnu bude náš tým následovat – a tuhle vášeň ve sportu bude sdílet se svou malou sestřičkou. Jsem totiž těhotná.“ (Anna Mileninová z Ruska po vítězství v pětikilometrovém závodě stojících běžkyň na lyžích)

Pytel ručníků: „Je to všechno jen o mém vnitřním nastavení, musím vědět, jestli na to mám, nebo jestli jsem jenom ‚pytel mokrých ručníků‘. Člověk to neví, dokud to nezkusí.“ (Brian McKeever z Kanady, když vyhrál závod v běhu na lyžích na 20 kilometrů v kategorii zrakově postižených mužů)

Okurkový rekord: „Oslavili jsme to cheesburgerem a hranolkami, chápete, co říkám? Normálně tahle nezdravá jídla nejím, ale tentokrát jsem si zašel pro krabici! Cheesburger v sobě měl snad čtyřicet okurek, tak jsem byl spokojený, že je to zdravé… Myslím, že zítra bych to mohl zlomit a dát si jich padesát.“ (Patrick McDonald z USA po úžasném vítězství svého týmu nad Finskem)

Děsivý svah: „Tohle budu muset absolvovat ještě čtyřikrát? Ach bože… přísahám, že když jste na svahu, je to mnohem děsivější než odsud.“ (Jade Etheringtonová z Velké Británie po zisku stříbra ze sjezdu zrakově postižených žen v narážce na těžkou trať na svahu)

Nudný svět: „Kdybychom všichni vypadali stejně, byl by svět strašně nudný.“ (Oksana Mastersová z USA, bronzová medailistka v závodě sedících žen v běhu na lyžích na 5 kilometrů)

Medaile ze Soči se cení: „Není to to, pro co jsme sem přijeli, ale po zbytek života si asi spíš než Vancouver budu pamatovat tohle – tu medaili, kterou si za chvíli pověsíme na krk, a co znamená přivést odsud medaili pro Kanadu.“ (Billy Bridges z Kanady poté, co kanadský tým vybojoval ve sledge hokejovém turnaji bronz)

Vznášející se Američan: „Dnešek je jako sen. Vznáším se někde vysoko na Měsíci, jsem úplně vedle! Ani si v tuto chvíli nepřipadám, že stojím nohama na zemi, fakt lítám tam někde nahoře. Dneska to byla skvělá zábava, ale přitom to bylo velmi náročné a taky stresující.“ (Evan Strong z USA po zisku titulu paralympijského šampiona ve snowboardcrossu)

Život naplno: „Jaký smysl by mělo jet pomalu? Nestarám se o to, jestli na trati zemřu – zemřel jsem v den, kdy mi byla diagnostikována nemoc, při mém prvním výročí svatby před 14 lety. Mám patnáctiprocentní šanci na přežití, moje žena mě proto prostě nechá jít a dělat to, co chci, a jak chci. Moje rodina je na mě superpyšná!“ (Augusto Jose Perez z USA, pacient, který má rakovinu ve čtvrtém stadiu a který dal všechno do biatlonového závodu sedících mužů na 12.5 kilometru)

Vnitřní tornádo: „Je ve mně doslova smršť pozitivních pocitů. Pro tohle jsme dřeli opravdu tvrdě. Byla to dlouhá a traumatizující cesta, která si vyžádala hodně sil.“ (Valerij Redkozubov z Ruska po zisku zlaté medaile v superkombinaci zrakově postižených mužů)

Interní tajemství: „No jo, máme nějaké předzápasové rituály… ale prozradit vám je nemůžu…“ (Dmitrij Lisov z Ruska, stříbrný medailista ze sledge hokejového turnaje)

Nová curlingová plocha: „Na Slovensku existují jen dvě místa, kde se dá hrát curling. Možná teď bude dost zájemců na to, aby vzniklo nějaké třetí…“ (Pavol Pitoňák ze Slovenska, trenér slovenského týmu curlerů na vozíku, který se při paralympijském debutu podílel na čtyřech vítězstvích družstva)

Mistr Hollywood: „Fakt mám takovou přezdívku? No jo, tak jako opravdu se úžasně oblékám, jsem skvělý stylista, připravený na to, dobýt Hollywood. Potřebuju jen příležitost…“ (Greg Westlake z Kanady, sledge hokejový forvard, kterému se přezdívá Hollywood)

Tereza Jelínková

Foto: IPC