Slavnostní ceremoniál ukončil včera na stadionu Fišt v jihoruském Soči XI. Zimní paralympijské hry. Paralympiáda se v této zemi konala vůbec poprvé v historii, ale hned od začátku bylo jasné, že bude patřit k těm nejlepším. Hry v Soči prolomily rekordy nejen v počtu prodaných lístků, ale i šíři mediálního pokrytí.
Závěrečný ceremoniál na téma „Dosažení nemožného“ ilustroval, jak se sny mohou proměnit ve skutečnost prostřednictvím odhodlání a vášně, s níž sportovci nastupovali do závodů.
„Paralympijský duch nás všechny sjednotil a naplnil. Pyšní paralympionici, to vaše inspirativní sportovní výkony posunuly hranice možného. Ukázali jste světu, že možné je cokoli a že život je o vašich úžasných schopnostech, ne o vašich nedostatcích,“ poděkoval paralympionikům prezident Mezinárodního paralympijského výboru sir Philip Craven.
„Před rekordním počtem nadšených diváků, kteří vás podporovali, jste ukázali, jak vypadá opravdová pevná vůle a odhodlání. Prostřednictvím mediálního pokrytí jste otevřeli oči celému světu, který teď vidí, na co může síla lidského ducha dosáhnout.“
Závěrečný ceremoniál odstartovala skupina tanečníků na vozíku, kteří se elegantně pohybovali po celé ploše. Pak třicítka zlatých ruských medailistů donesla na stadion ruskou vlajku za zpěvu ruského státního dětského sboru.
Přes 460 účinkujících v pestrobarevných oblecích přivedlo k životu doslova umělecké dílo, když postupně vytvářeli různá seskupení geometrických tvarů a zvládli i ilustraci různých zimních sportů.
Na ploše se potom objevil muž na vozíku, před kterým stála výzva – vyšplhat po 15metrovém laně. Když se dostal až nahoru, změnil se v levitující apostrof mezi písmeny I a M v nápise IMPOSSIBLE (nemožné), který se tam změnil na I´M POSSIBLE („já můžu“, doslova „jsem možný“).
„Tyhle Hry sahají daleko za hranice sportovního soupeření. Ukazují, co lidé z jiných zemí, jiných kultur a s jinými tradicemi umějí, když je spojuje jediný cíl a jediný společný sen. V ruské společnosti už se postoj vůči lidem s handicapem změnil, tyhle Hry jsou katalyzátorem našeho úsilí o vytvoření bezbariérového prostředí. Paralympiáda je u konce, ale my slibujeme, že tato důležitá práce bude pokračovat v celé naší obrovské zemi,“ slíbil místopředseda vlády Dmitry Kozak.
Při závěrečném ceremoniálu rovněž obdrželi Cenu Whang Young Daie australský alpský lyžař Toby Kane a nizozemská snowboardistka Bibian Mentel-Speeová, kteří předvedli nejen skvělé sportovní výkony, ale jsou ukázkou paralympijského ducha, který inspiruje celý svět.
Rada sportovců také uvítala tři nové členy, a sice Nora Eskila Hagena, Finku Katju Saarinenovou a Rusa Michaila Terentieva. Chvíli poté vytvořili performeři oblečení v červené, modré a zelené paralympijský symbol, tzv. tři agitos, které se změnily do obřího srdce se středem tvořeným z 51 dobrovolníků.
Zrakově postižený pianista Oleg Akkuratov poté zahrál paralympijskou hymnu, zatímco paralympijská vlajka byla předána starostovi Pchjongčchangu, kde se uskuteční XII. Zimní paralympijské hry v roce 2018.
V samotném závěru vyplnili plochu tanečníci, kteří předvedli úžasné sekvence za doprovodu čtyř zahraničních „hlasů“ – Jose Carrerase, Nafset Chenibovou, Dianu Gurtskayaovou a Valeriye Kozlovskyho. Paralympiádu zakončil velkolepý ohňostroj viditelný nad celým Olympijským parkem.
Tereza Jelínková
