Nejstarší podobu tohoto sportu známého jako indoor-tenis hrála britská armáda v Indii a Jižní Africe v 80. letech 19. století. Mezinárodní federace stolního tenisu ale vznikla až v roce 1926 po schůzkách v Berlíně a Londýně, hned ve stejném roce se konalo i první mistrovství světa. Česko bude mít stolní tenisty také na deaflympiádě v Samsunu.
Dnešní hráči stolního tenisu by asi koukali, kdyby měli hrát se stejným „vybavením“, jaké měli tehdy britští vojáci. Místo síťky uprostřed stolu vyrovnanou lajnu knížek, vršek špuntu od šampaňského jako míček a namísto pálky v ruce víko od krabice s cigaretami – to byly počátky stolního tenisu.
Stejně jako u ostatních sportů, i o stolním tenise platí, že dnes už mají hráči špičkové vybavení, při jehož výrobě se používá nejmodernějších technologií.
Počátky organizovaného stolního tenisu u nás jsou spojeny s březnem 1925, kdy se v Praze konala ustavující Valná hromada Ústředního výboru ping-pongového. O rok a půl později vznikla Československá tabletennisová asociace, u jejíhož zrodu stálo 14 českých a německých klubů a odborů. Jejím prvním předsedou byl Ota Papež.
Jedním z nejúspěšnějších hráčů stolního tenisu byl Bohumil Váňa, aktuálně je s tím sportem spojeno jméno „nesmrtelného“ Petra Korbela.
V Turecku, které letošní deaflympiádu pořádá, klesala popularita stolního tenisu až do chvíle, kdy se Federace stolního tenisu oddělila v roce 1966 od tenisové federace a stala se samostatnou. První zlatou olympijskou medaili pro Turecko vybojoval v roce 2008 v Pekingu Melek Hu.
Česká republika bude mít v Samsunu ve stolním tenise trojnásobné zastoupení, české dresy obléknou Jaroslav Helus, Michal Kratochvíl a Roman Matouš.
Tereza Kubíčková