Nejen rychlé nohy, ale také schopnost orientace v terénu s mapou a buzolou. To jsou základní předpoklady pro to, abyste se stali úspěšnými v orientačním běhu. Ten má svůj původ v tréninku pozemní navigace vojenských důstojníků – a má mnoho variant. Na deaflympiádě v Samsunu bude Českou republiku v té disciplíně zastupovat Anna Formánková.
Orientační běžci se musejí perfektně vyznat v mapách. Účastníci závodu totiž na startu dostanou topografickou mapu, obvykle speciálně připravenou orientační mapu, kterou používají ke zjištění kontrolních bodů. Tato kontrolní stanoviště pak musejí najít v určeném pořadí. Důležitý je samozřejmě také čas, kterého dosáhnou v cíli.
Původně byl orientační běh vlastně cvičením v pozemní navigaci pro vojenské důstojníky, ale vyvinul se v mnoho variant, z nichž nejoblíbenější a nejstarší je pěší orientační běh.
Tratě jsou rozděleny podle pohlaví a také věku závodníků. Běhá se zpravidla mimo cesty a je nutné překonávat terénní překážky.
První mistrovství světa v orientačním běhu se konalo v roce 1996, do roku 2002 jednou za dva roky, od roku 2002 se koná každoročně.
Do Česka se orientační běh dostal zásluhou turistů, kteří přivezli tuto „kratochvíli“ ze svého pobytu ve Skandinávii.
Posledními mistry České republiky v orientačním běhu (2016) jsou Miloš Nykodým a Jana Knapová. MČR se koná každoročně od roku 1993 a navazuje na předcházející Mistrovství ČSR, ČSSR a ČSFR.
Tereza Kubíčková
