V necelých čtrnácti letech patřila mezi nejmladší účastníky turnaje, i přesto se Denisa Macurová zapsala do historie mistrovství světa INAS ve stolním tenise nesmazatelným písmem. Na šampionátu, který v říjnu hostil Hrade Králové, se probojovala až do čtvrtfinále v soutěži žen, přičemž porazila i mnohem zkušenější soupeřky.
Patří bezesporu mezi největší sportovní talenty u nás, a to nejen ve stolním tenise. Mistrovství světa jen zlehka naznačilo, kam až by to jednou mohla Denisa Macurová dotáhnout. Přispívá k tomu i zdravé sebevědomí – česká reprezentantka netrpí přehnaným respektem ze soupeřky jen proto, že má více zkušeností nebo je o generaci starší.
„Nedělám v tom rozdíly. Když hraju zápas, snažím se ho prostě vyhrát, nepřemýšlím nad tím, kolik je soupeřce,“ pokrčí s úsměvem rameny Macurová, pro kterou byl postup do čtvrtfinále turnaje zatím největším úspěchem ve sportovní kariéře.
„Hlavně mám radost, že jsem konečně porazila aspoň jednu z Francouzek, doteď se mi to totiž nepodařilo. A mamka říkala, že jsem velmi dobře hrála i s hráčkami z HongKongu,“ přemítá teenagerka, které se na krku houpe bronz z deblu juniorek. Vybojovala ho společně s Janou Feixovou.
„Šampionát byl pro mě úspěšný, to určitě ano. Medaile mě navíc vždycky potěší a povzbudí do dalšího tréninku, do dalších zápasů,“ popisuje jeden z motivačních prvků česká hráčka.
Zážitků z domácího MS si odnesla víc než dost, jeden ale přece nad všechny vyčnívá – a překvapivě to není okamžik, kdy si na krk pověsila medaili.
„Ten zápas proti Francouzce Motardové ve skupině v kategorii žen, to bylo… byly to hrozné nervy, nakonec jsem vyhrála 3:2, v pátém setu 11:9… a přitom jsem v jednom ze setů dostala od soupeřky kanára! Navíc to byl poslední duel dne, byla jsem už hodně unavená, ale nakonec jsem to zvládla a postoupila jsem ze skupiny,“ líčí Denisa Macurová.
U hracího stolu už jako miminko
Obdivuje hru soupeřek z Číny, ale občas sleduje i jin sportovní odvětví – atletiku, lyžování nebo hokej.
„Ale jen když je mistrovství světa,“ směje se mladá reprezentantka, kterou ke stolnímu tenisu přivedli rodiče, když jí bylo šest let. Aby taky ne, vždyť její maminka je bývalou úspěšnou stolní tenistkou.
„Vlastně jsem už jako malé miminko jezdila s mamkou a taťkou na zápasy, když ještě mamka aktivně hrála ligové soutěže,“ pousměje si při vzpomínce na dalekou minulost Denisa Macurová. „Mamka je vlastně mým vzorem, dlouho hrála ligu a teď se v klubu věnuje trénování dětí.“
Kromě stolního tenisu Českou republiku úspěšně reprezentuje také v lyžování, z loňského světového šampionátu ve Francii si přivezla bronz z obřího slalomu.
„Ale svoje největší úspěchy vidím spíš ve stolním tenise. Třikrát jsem vyhrála mistrovství České republiky, jednou v juniorské a dvakrát v ženské kategorii. Krom toho hraji za SK Dobré bodovací turnaje ČR za starší žákyně, vloni jsem byla celkově jednatřicátá na žebříčku ČR. No a teď přibyl ten úspěch na MS…“
Nadaná a skromná
Mnozí odborníci o ní mluví jako o jednom z největších talentů stolního tenisu u nás, Denisa Macurová ale zůstává skromná. „Chtěla bych se ještě hodně zlepšit, aby to bylo na medaili ve dvouhře – třeba na příštím mistrovství světa nebo Evropy,“ přeje si věkem ještě stále žačka.
„Se školou musím skloubit tréninky i zápasy, naštěstí mě uvolňují, jak je potřeba, ale potom to musím všechno dohánět, jinak by to nešlo. Trénuji třikrát týdně, když je víc času, jdu si zahrát ještě s mamkou nebo taťkou. V létě máme soustředění s klubem, potom hraji za SK Dobré bodovací turnaje ČR, krajské bodovací turnaje a divizi – a doufám, že letos si zahraju už i druhou ligu…,“ zasní se úspěšná sportovkyně.
„Aktuálně máme za sebou MČR v Hradci Králové, kde jsem obhájila prvenství ve dvouhře a společně s Janičkou Feixovou i první místo v deblu. Čekají mě teď další turnaje BTM a taky soutěže za SK Dobré,“ nastiňuje nejbližší plány Denisa Macurová. A co ty do budoucna?
„Jednou bych chtěla vyhrát medaile v singlu na mistrovství Evropy nebo světa INAS. No… a taky bych se jednou ráda podívala na paralympiádu… ale to je ještě dlouhá doba a nevím, jestli se mi to vůbec povede.“
Skromnost bývá důležitým základním kamenem na cestě k úspěchu. A Denisa Macurová na něj právě poklepala pálkou.
Tereza Kubíčková