Trialonová sezóna je v plném proudu a český závodník Jan Tománek má za sebou další závod na poloviční distanci (1,9 km plavání – 90 km cyklistika – 21,1 km běh). Tentokrát nemusel cestovat daleko, německého NeuseenMANA absolvoval 21. května severně od Lipska. „Dokončil jsem v relativně rychlém čase, ale má účast měla trochu dramatický průběh,“ přibližuje průběh závodu Tománek.

NeuseenMAN je závod s obrovskou atmosférou, jehož části tvoří vyřazená důlní technika v pozadí Ferropolis a plavání v zatopeném hnědouhelném dole. Zdánlivě rychlá a rovinatá trať za silného větru však potrápila nejednoho účastníka.

„Krátké přípravné období mezi závody v Černé Hoře a v Německu bylo hodně o intenzitě a prahovém tréninku. Cítil jsem se skvěle a očekával zejména dobrý cyklistický výkon, kterému absolvovaný trénink nasvědčoval. Jenže plán a realita mnohdy jdou proti sobě a den před závodem mě probudila nevolnost a silné točení hlavy. ‚Krční páteř!‘ pomyslel jsem si. Klid, límec a medikace v podobě svalového relaxantu. Nic, co by si člověk přál krátce před startem. Můj stav se zlepšoval a druhý den jsem se rozhodl startovat,“ vzpomíná na předzávodní přípravu Tománek.

Plavání bylo vzhledem k teplotě vody (14,6 stupně) zkráceno na 1,5 km (2 okruhy). Tománek odstartoval mezi prvními a po kontaktním úvodu se dostal do svého standardního tempa. Chladná voda mu nedělala na krk zrovna nejlépe, ale plavalo se mu dobře a po několik stech metrech již vnímal jen závod.

„Během druhého okruhu jsem se cítil skvěle. Po doplavání se dostavila mírná nevolnost a točení hlavy, což jsem spíše připisoval na vrub chladné vodě, což by nebylo netypické. Plavání za 28:17 minuty včetně výlezu z vody je i s ohledem na kratší distanci slušné.“

Druhá část závodu – 93 km dlouhá cyklistika (3 okruhy), byla v úvodu trošku technická a pomalejší, ale dále byla trať již rovinatá a zdánlivě rychlá. Od prvního šlápnutí však Tománek cítil, že absolutní výkon tam není. „První okruh jsem rozjel na momentálním maximu, ale připadal jsem si jako motor bez zapnutého turba. V druhém okruhu jsem zaostal o dvě minuty za rozjetým tempem, ale během třetího kola už toho bylo moc. Stupňující se vítr na otevřených pláních mě stál mnoho sil a prostě to nejelo. Cyklistiku jsem dojel lehce pod třicetikilometrovou průměrnou rychlostí za 3:09:59 hodiny.“

Do druhého depa přijel Tománek hodně vyčerpaný, ale věděl, že pokud chce dokončit pod pět hodin, musí zaběhnout okolo 1:08 hodiny, což na technické trati (4 okruhy), s několikaset metrovým přeběhem po šotolinové polní cestě v každém okruhu, nevypadalo jako jednoduchý cíl. První okruh zaběhl za 15:58 minuty, což vypadalo velmi nadějně a Tománek se dokonce začal zlepšovat. „Poslední okruh za 14:01 minuty byl tím dokonce nejrychlejším. Celkový čas běhu 1:01:18 hodiny byl zkrátka neuvěřitelný!“ zhodnotil spokojeně Jan Tománek.

Tománkovi podle plánu nevyšlo v podstatě nic. Musel dost improvizovat, ale nevzdal se a bojoval. Odměnou byl nakonec relativně rychlý závod s časem 4:52:25 hodiny, tedy hluboce pod 5 hodin, s čímž může být po dramatickém průběhu a strhujícím závěru po právu spokojený.

Zdroj a foto: honzatomanek.cz