Na paralympiádě v Paříži nechyběl také místopředseda Českého paralympijského výboru Roman Suda, který se v rozhovoru vrací k zásadním okamžikům her. „Přítomnost prezidenta Petra Pavla byla něco unikátního. Přinesl do české výpravy ohromně dobrou náladu a pozitivní energii,“ říká. Nejvíce si užil zlato Davida Kratochvíla, cení si ale všech paralympioniků a jejich příběhů, které podle jeho slov také výrazně propagují celý parasport.

Jak se vám osobně líbila paralympiáda?

Hry v Paříži byly skvělé. Celé město žilo nejen olympiádou, ale i paralympiádou. Byly plné stadiony. Po třech asijských hrách jsme navíc měli zase, řekněme, domácí prostředí v Evropě. Pro naše fanoušky bylo snazší přijet, i proto jsme jich tu zaznamenali velké množství.

Co říkáte právě na ten ohlas českých fanoušků?

Jsme moc rádi, že společnost začíná parasport vnímat a sledovat. Lidé tak vidí, že je to sport se vším všudy. Nejen výkony, ale i životními příběhy našich sportovců oslovujeme davy fanoušků. A to je cíl, který máme. Těší nás, že se nám díky velkým médiím daří para sport více propagovat a ukazovat navenek. Paralympijské hry jsou navíc největší akce, takže obecně přitáhnou nové fanoušky.

Popište váš nejsilnější zážitek z letošních her.

Jednoznačně je to zlatá medaile Davida Kratochvíla v plavání. Jeho závod na čtyři sta metrů byl neuvěřitelný zážitek. Tribuny La Défense Areny byly vždycky plné až po střechu. Když sportovci doplavávali do cíle, tak fanoušci bouřili a hala vypadala, že spadne. Sportovně to byl pro mě asi největší zážitek, ale těch příběhů tu jsou stovky, možná tisíce.

Zůstaneme ještě u Davida. Je mu teprve šestnáct let a už předvádí takové výkony…

On je úplně skvělý sportovec, jsme za něj strašně rádi. Už na jaře vyhrál ovládl Ceny Českého paralympijského výboru a stal se nejlepším parasportovcem Česka za rok 2023, kdy vybojoval mistrovský titul na světovém šampionátu právě na kraulařské čtyřstovce. David pro nás představuje budoucnost, může být velká hvězda vlastně už je. V rámci naší organizace se budeme snažit takovým lidem vytvářet podmínky na to, aby mohli co nejdéle sportovat a podávat co nejlepší výkony. Protože oni popularizují nejen parasport, ale Českou republiku i sport obecně.

A co ostatní sportovci?

Jejich výkony byly také skvělé. Samozřejmě jsme zaznamenali i nějaká drobná sportovní zklamání a smůlu. Například když Pavlína Vejvodová na svém tricyklu vycvakla kousek před cílem tretru z pedálu a přišla kvůli tomu o medaili. To jsou takové sportovní tragédie, ale náš tým obecně odvedl skvělou práci. Nejdůležitějším kritériem ovšem pro nás nejsou medaile, ale počet kvalifikovaných sportovců. A ten začal stoupat, oproti Tokiu jsme měli v Paříži více reprezentantů. Doufáme, že se to bude i nadále stupňovat.

Měl jste možnost vidět české reprezentanty přímo v akci?

Byl jsem se podívat například na naše atlety, plavce, boccisty a lukostřelce. Bohužel jsem nestihl třeba sportovní střelce, kteří byli ve vzdáleném Châteauroux, ani jezdce ve Versailles kvůli kolizi v programu. Věřím, že se mi to podaří napravit na příštích hrách.

Do Paříže se přijel podívat také prezident republiky Petr Pavel nebo předseda Národní sportovní agentury Ondřej Šebek. Jak si ceníte takové návštěvy?

Pro nás je strašně důležité, že nás vnímají politické špičky v České republice. Prezident republiky nás přijel navštívit vůbec poprvé v historii. Přítomnost Petra Pavla byla něco unikátního, je to hlava státu, významná osobnost. Navíc je i svým naturelem sportovec. Přinesl ohromně dobrou náladu a pozitivní energii, viděli jsme to na celé české výpravě. Na některé reprezentanty se šel i podívat, možná jim dokonce přinesl trochu štěstí – třeba Šárka Pultar Musilová před ním nastřílela světový rekord v kvalifikaci. A předseda Národní sportovní agentury Ondřej Šebek? To byla také nesmírně vážená návštěva, protože právě NSA zajišťuje největší podporu pro sportovce. Oba tak viděli přímo v Paříži, že parasport je vrcholovou aktivitou a přináší všechny aspekty běžného sportu.

Před koncem her jste ještě s naší výpravou navštívil ambasádu České republiky v Paříži. To musel být také zážitek, že?

Bylo to pro celý tým takové předčasné vyvrcholení celé paralympiády. Pozvání českého velvyslance na ambasádu přímo pod Eiffelovu věž je něco jedinečného. Spojili jsme to i se slovenskými zástupci, protože právě tato budova byla dříve československá ambasáda. Bylo vidět, že i členové našeho týmu měli velký zájem o návštěvu, protože oproti původně nahlášenému počtu účastníků nás bylo asi o dvacet více.