K handicapu přišel vinou vlastní hlouposti, jak sám říká. Když mu bylo 17 let, spadl z velké výšky, poranil si míchu a život se mu ve vteřině změnil. Nakonec ale jen v tom, že se pohybuje na vozíku anebo s pomocí berlí. Jinak žije Pavel Bambousek normální aktivní život, ve kterém zaujímá hodně důležité místo sport. Se svou monoski se teď poprvé podívá na paralympijské hry.
„Sportoval jsem už před úrazem, lyže a snowboard jsem měl odmalička rád. Po úrazu, který se mi stal v roce 2002, jsem začal hledat cestu, jak se na hory vrátit. Objevil jsem monoski, poprvé jsem se na ni posadil už v roce 2003 a v sezóně 2004/2005 jsem jel první závody Evropského poháru,“ vzpomíná na své začátky na speciální lyži pro handicapované lyžaře Pavel Bambousek.
Nejvíc ho prý baví slalom speciál, ale jezdí i ostatní disciplíny. V Pchjongčchangu bude startovat kromě slalomu i v obřím slalomu, super-G, sjezdu a superkombinaci.
„Ze všech chci dovézt co nejlepší výsledky, ale nebudu říkat konkrétní místo, kde chci skončit, protože jakmile se nějaká čísla namalují, nedopadá to dobře. Největší šanci na to, abych byl ve výsledkové listině co nejvýš, vidím v superkombinaci a super-G, ale konkurence bude těžká,“ přemítá český sjezdař a fanoušek rychlých aut.
Zimní paralympiáda v Koreji pro něj bude premiérová. Těší se, a moc. Nervozita žádná.
„Teda zatím,“ směje se Bambousek. „Jsem moc rád, že to, jak v našem sportu funguju, se konečně zúročilo, že mi to konečně jde tak, že můžu závodit pod naší vlajkou na akci, která je pro každého sportovce tou nej,“ pokývne s úsměvem hlavou.
Všechno je v háji…
Je to ale sotva pár týdnů, kdy mu do smíchu nebylo ani trochu. Respektive v něm pořádně hrklo, že se žádná paralympijská premiéra konat nebude. O silvestrovském víkendu spadnul a zlomil si nohu. Diagnóza: tříštivá zlomenina bérce. Řešeno osteosyntézou, tedy kovovou šroubovací dlahou. Týden strávil v nemocnici.
„Hrklo ve mně. A myslím, že tak, že to dokonce bylo slyšet navenek. Jako první mě samozřejmě napadlo, že je všechno v háji, že nikam nejedu. Operovali mě na Nový rok, byl jsem ze všeho vykulený, netušil, jak dlouho bude trvat, než se dám dohromady. Pan operatér se ale hodně snažil. Po třech týdnech šly ven stehy, do toho rehabilitace. Šlo hlavně o to, aby se rána pořádně zahojila, u nohy, jakou mám já, to jde trochu hůř. Ale víte co? Já mám vlastně díky handicapu tu výhodu, že lyžovat bych mohl i se zlomenou nohou,“ rozesměje se český reprezentant, který se kromě lyžování věnuje na profi úrovni také golfu.
V lednu ještě odpočíval, v únoru už se vrátil do zaběhnutého systému včetně tréninků a soustředění. Snaží se dohnat tréninkové manko, které ale není až tak nesmazatelné. O uplynulém víkendu si vyzkoušel závody na MČR v Rokytnici – a vyhrál.
Pavel Bambousek se zkrátka jen tak něčím zastavit nedá. Už před mnoha lety porazil svůj handicap. Na monoski je nejlepší v republice a patří k evropské špičce. Díky paragolferu se může klidně měřit na greenu s nejlepšími zdravými golfisty – a porážet je.
I mimo sportovní svět je fenoménem. Vloni získal ocenění Esquire Man 2016. Zapojil se do osvětových aktivit, jako jsou Srderváči nebo VZPoura úrazům či Daruj krev. Jeho reprezentační kolegové, ať už golfoví nebo lyžařští, ho označují za člověka, který hraje za každých okolností fér – nejen na sportovním kolbišti.
„Nejlepší rada, jakou jsem kdy v životě dostal, jsou slova mého táty: Člověk by se měl odrážet od pozitivního a neotáčet se za tím, co se nepovedlo. A přesně taková je moje životní filozofie. Platí to i pro nadcházející paralympiádu…,“ podotýká s úsměvem Pavel Bambousek.
Tereza Kubíčková
- Pavel Bambousek a Miroslav Lidinský
- Pavel Bambousek
- Pavel Bambousek (uprostřed)
- Ocenění Esquire Man, které Pavel Bambousek získal v roce 2016