Český neslyšící tenista Jaroslav Šmédek dosáhl na zatím největší úspěch v kariéře. Teprve patnáctiletý supertalent z Otrokovic vybojoval na deaflympiádě v tureckém Samsunu, tedy olympijských hrách neslyšících sportovců, zlatou medaili v singlu mužů. Ve finále porazil Ekvádorce Andrese Sebastiana Vazqueze 6:1, 7:5.

Šmédek byl černým koněm české výpravy. Ač teprve v červnu oslavil patnácté narozeniny, jeho výsledky dosažené díky talentu a hlavně tvrdému tréninku dávají už teď tušit, že z něj vyroste tenisová superstar.

Na deaflympiádě v Turecku vyprovodil v prvním kole nasazenou desítku Brita Fletchera výsledkem 6:0 a 6:2. Potom na něj čekal šestý nasazený, Němec Schaeffer. Ani s ním se Šmédek na kurtu dlouho nezdržel a po výhře 6:4 a 6:0 postoupil už do čtvrtfinále. Dalo by se říct, že v tu chvíli měl splněno a všechno navíc už by byl jen bonus. Jenomže Šmédek chtěl dál. I přes nasazenou trojku, Francouze Laurenta.

Ve čtvrtfinále ho soupeř poprvé výrazněji pozlobil. Laurent, to už je světová špička. Jenomže ani on české kometě neodolal.

„Před zápasem jsem si zahrál s taťkou fotbalové hlavičky. První, druhý a třetí game mi to ale na kurtu moc nešlo, byl jsem takový nervózní. Pak jsem se ale dostal do hry, srovnal na 3:3, předváděl jsem svoji hru, tu, co umím. Francouz chodil na síť, já ho prohazoval, a když byla delší výměna a dával nízké čopy, šel jsem do kolen a prohazoval ho zase. Už za toho stavu 3:3 jsem viděl, že si soupeř sám pro sebe nadává, a když jsem vývoj utkání otočil, byl naštvaný. Samozřejmě mi podal po prohře ruku, i se trošku usmál, ale hned chtěl odejít, museli jsme ho trošku přemlouvat, aby si se mnou udělal fotku na památku,“ popsal patnáctiletý tenista svůj postup do semifinále, který si zajistil výsledkem 7:5 a 6:3.

V souboji o jistotu medaile ho čekal mistr Evropy a turnajová dvojka, Rus Panjuškin. Šmédek věděl, že pokud chce uspět, bude muset měnit rytmus hry. Na kurt nastupoval s vědomím, že v turnaji zatím neztratil ani set. Ale nervozitu zpočátku nedokázal zvládnout. Prohrával 2:5. Rozbil raketu. A pak… 5.5. A 6:6. a jednoznačný tiebreak pro českého hráče. Panjuškin se psychicky i fyzicky složil a nechal si ve druhém setu od Šmédka naložit kanára. Česko mělo jistotu medaile.

„Soupeř už nemohl. Odešel fyzicky, ale i já trochu odcházel. Naštěstí jsem to rychle dotáhl do zdárného konce. Jsem za to moc rád! I za úžasnou atmosféru, která tady panovala,“ poděkoval Šmédek po vítězství fanouškům.

Ti ho hnali vpřed i ve finále, kde narazil na Ekvádorce Vazqueze. Ani poslední překážka na cestě za zlatou medailí českého tenistu nezastavila. V prvním setu Šmédek Ekvádorce smetl 6:1, dařilo se mu všechno, na co sáhnul. Ve druhém to byl jiný obrázek hry. Vyrovnanější. Možná zapracovaly nervy. Ale nakonec dokázal Šmédek udržet emoce na uzdě. 7:5. Konec. Zlatý konec úžasného příběhu Jaroslava Šmédka v Samsunu.

Kdo je Jaroslav Šmédek

Jaroslav Šmédek mladší se narodil před patnácti lety v Otrokovicích. Už třináct let žije kluk, který se narodil s oboustrannou hluchotou, s implantátem, díky němuž slyší alespoň na jedno ucho. Svůj handicap vlastně ani za handicap nepovažuje.

„Jsem na to prostě zvyklý, v tenise mě to nijak neomezuje,“ odmítl otázku ohledně jiných podmínek, než mají slyšící soupeři, tenista, který se na evropském žebříčku už vyšplhal až na deváté místo.

Aktuálně je hráčem Prostějova. Z povrchů upřednostňuje antuku a jeho vzorem je Grigor Dimitrov z Bulharska, se kterým by si prý chtěl někdy zahrát. Jeho snem je zúčastnit se jednou jako hráč grandslamu.

Tereza Kubíčková, David Soeldner