S hlubokým zármutkem oznamujeme úmrtí Vojtěcha Vašíčka, inspirativního muže oddaného parasportu. Paralympijský vítěz v pětiboji z Barcelony 1992 nás navždy opustil ve věku 68 let.
Rodák z Hodonína se vyučil elektrikářem. Život mu změnila nehoda v 18 letech, havaroval na motocyklu, když mu do cesty vběhl zajíc. Zlomil si tři obratle, došlo k porušení míchy a ocitl se na vozíku. Díky rehabilitačnímu pobytu v Kladrubech si rychle zamiloval sport handicapovaných. „Byl to pro mě motor do dalšího života. Hned po návratu domů jsem zakoupil kouli a disk, po čase jsem sehnal i oštěp a začal jsem se snažit,“ vzpomínal Vašíček na své začátky.
Kromě pětiboje se věnoval maratonu na vozíku a stolnímu tenisu. Vrchol Vašíčkovy sportovní kariéry přišel na paralympiádě v Barceloně 1992. Do Španělska nejel coby favorit, v koutku duše pomýšlel na bronz, nakonec se ale radoval z nejcennějšího kovu a světového rekordu. „Když se objevila světelná tabule, na které mé jméno figurovalo na první pozici a ozvalo se hlášení, že jsem i nový světový rekordman, vyhrkly mi slzy do očí,“ popisoval.
Po sportovní kariéře byl Vašíček u vzniku Svazu paraplegiků ČR a později stál za založením brněnského ParaCENTRA Fenix, organizace zaměřené na pomoc lidem po úrazu míchy. Jeho práce neustávala ani po odchodu z funkce předsedy, dál pomáhal a vytrvale podporoval zlepšení podmínek pro lidi se zdravotním znevýhodněním. Ve sportovním klubu SK Moravia Brno pomáhal neúnavně propagovat celou řadu parasportů.
Osobní život Vojtěcha Vašíčka byl naplněn láskou a vírou. Byl oddaným manželem, otcem tří synů a milujícím dědečkem. Jeho rodina, přátelé a kolegové si ho budou pamatovat nejen jako sportovce a obhájce práv handicapovaných, ale také jako člověka, který s odvahou, pokorou a moudrostí přijal svůj osud a inspiroval ostatní svým životním příběhem.
Odchod Vojtěcha Vašíčka zanechává prázdné místo nejen v srdcích jeho nejbližších, ale i v celé parasportovní komunitě, které věnoval svůj život.
Čest jeho památce.
Text: Tadeáš Mahel
Foto: Archiv ČPV
