Letní žár je pryč, paralympijský i olympijský oheň dávno zhasl. Vzpomínka na hrdiny nedávných her je ale pořád víc než živá. Euforické dny v Paříži si nyní na slavnostní recepci u francouzského velvyslance v České republice společně (a přesně podle hesla Sport je jenom jeden) připomněli paralympionici i olympionici

U Lennonovy zdi v samém srdci Prahy je i v sychravém odpoledni všedního dne rušno. Turisté z celého světa si právě odškrtávají povinnou zastávku na své cestě hlavním městem a zvědavě pokukují, co se to děje na druhé straně ulice.

Před branami velkolepého Buquoyského paláce se scházejí ti, kteří v srpnu a září v Paříži hrdě reprezentovali Česko. Chybět nemůže stříbrný paralympionik ve stolním tenise Jiří Suchánek, bez kordu a překvapivého bronzu (zato ve slušivém obleku) přichází šermíř Jiří Beran a další a další.

Reprezentanty pozval na slavnostní recepci Stéphane Crouzat, velvyslanec Francie v Česku. „Je mi velkou ctí, že vás mohou všechny přivítat na setkání, kde si připomínáme a oslavujeme úspěchy z her. Já sám jsem přímo z Paříže a jsem moc hrdý, jak se moje rodné město představilo sportovnímu světu,“ řekl velvyslanec sportovcům, jejich doprovodům a funkcionářům.

Nadšení z her nevyprchalo ani se zástupců paralympioniků a olympioniků. „Vidět a na vlastní kůži zažít atmosféru plných stadionů na paralympiádě bylo nezapomenutelné. Rádi bychom poděkovali za skvělé hry i vřelé přivítání, ať už přímo ve Francii nebo zde na ambasádě,“ podotkl Miroslav Šperk, generální sekretář ČPV.

Francouzi měli dost odvahy, aby hry uspořádali v samém srdci města a atmosféra v Paříži byla něco neuvěřitelného. Bavil jsem se s řadou místních a ti mi říkali, že by ji ve městě chtěli uchovat navždy. Z mého pohledu šlo o nejlepší olympiádu, na které jsem byl,“ chválil Jiří Kejval, předseda Českého olympijského týmu.

Text: Tadeáš Mahel
Foto: Jan Malý