Tribuny nabité nadšenými fanoušky, nezapomenutelná atmosféra, dechberoucí sportovní souboje. Na paralympijské hry v Paříži bude dlouho vzpomínat 32 českých sportovců, kteří domů přivezli celkem 8 medailí, postarali se o nekonečné množství emocí a napsali pěknou řádku sportovních příběhů. Tady jsou ty nejlepší z nich.

Zrodila se hvězda

Už sice byl mistrem světa a nejlepším parsportovcem loňského roku, přesto do Paříže odjížděl jako prakticky neznámý kluk. Domů se už vracel jako nová sportovní hvězda a miláček národa. Šestnáctiletý nevidomý plavec David Kratochvíl získal na hrách kompletní medailovou sbírku, postupně bral zlato, stříbro i bronz.

Fanoušky si navíc získal bezprostředním vystupováním a věčným úsměvem. „Je to masakr. Předtím už jsem nějaké rozhovory dělal, ale nikdy jsem neměl až takovou pozornost. Asi mě teď fanoušci budou víc poznávat a třeba se fotit. Sice nejsem úplně fotogenický, ale nevadí mi to,“ smál se David. A propos, když mladíka vítal rodný Tachov, přišlo víc lidí než na prezidenta.

Nikdy se nevzdávat!

Líp paralympiádu začít nemohla, hned v kvalifikaci lukostřelkyň si Šárka Pultar Musilová vystřílela nový světový rekord! Jenomže o dva dny později bylo všechno jinak. Češka ve čtvrtfinále nastoupila proti Turkyni Misirové, měla to být jasná záležitost. Jenomže Šárce trvá, než se na střelnici před Invalidovnou srovná a ocitá se na samé hraně vyřazení! Od začátku prohrávala, už už se zdálo, že je všem snům konec.

Ale pak přišel poslední šíp. Šárka trefuje čistý střed, desítku! Ale ani tak není nic jistého, Misirové k postupu stačila devítka, osmička k rozstřelu… A trefila sedmičku! Šárka je v semifinále, v něm ji čeká souboj s krajankou Terezou Brandtlovou a nakonec jsou z toho dvě medaile, stříbro pro Šárku a bronz pro Terezu.

Prezident na návštěvě

Čest, velmi milá návštěva a také historický moment pro celý český parasport. V Paříži se poprvé v historii stalo, že se osobně na paralympiádu vypravil sám prezident. Petr Pavel se zúčastnil slavnostního zahájení a z tribuny nadšeně mával české výpravě, druhý den se vypravil na sportoviště za lukostřelci a stolními tenisty, se zbytkem výpravy pak poobědval v paralympijské jídelně.

„Dodneška jsem netušil, že se dá dělat nějaký sport s takovým postižením, jaká jsem tady kolikrát viděl. Přijde mi to ohromně inspirativní, Moc vám fandím a chtěl bych říct, že mám obrovský respekt nejenom ke všem sportovcům, ale i k lidem, co se kolem parasportu pohybují a dělají ho takovým, jaký je,“ rozloučila se vzácný host.

Jířa versus Francie

Když diváci v hale na stolní tenis začali dupat do kovových tribun, měli jste pocit, že vám nad hlavou jede vlak. Stolní tenisté často neslyšeli ani vlastní dech, o soustředění na každý míček nemůže být ani řeč. Jiří Suchánek si s tím ale poradil skvěle, když vybojoval životní stříbro! A především semifinále proti domácí hvězdě Lamiraultovi bylo velkolepé, Jiří domácí hvězdu zničil 3:1 na sety a na chvíli umlčel francouzské fanoušky.

Jen Český hlouček vedený manželkou Míšou a synem Jirkou nadšeně skandoval „Jířa, Jířa,“ on sám jen nevěřícně kroutil hlavou. „Do teď nevím, jak se to mohlo stát, ale jsem ve finále. Odpočinu si, někde si sednu sám, abych vstřebal, co se mi povedlo. Teď mám nirvánu,“ nadšeně hlásil.

Zmrtvýchvstání šampiona

Před paralympiádou nechyběl v žádném přehledu největších českých nadějí, on sám medaili tak moc chtěl… O to větší zklamání musel David Drahonínský překousnout, když vypadl už ve čtvrtfinále. „Po*ral jsem to,” neschovával se za trapné fráze, hlas se mu ale rychle lámal.

„Trénuju, makám… Mrzí mě to kvůli fanouškům, kteří se sem táhli takovou cestu. Ale život jde dál, trošku si pobrečím, dám si studenou sprchu, zítra se probudím do nového dne a zkusím zabrat v mixu se Šárkou,“ soukal ze sebe. O den později totiž Davida se Šárkou čekala soutěž dvojic, ještě jedna šance. Výsledek? Stříbro! „Jsem rád, že se můžu vrátit domů do Čakovic, protože mi bylo vyhrožováno, že bez medaile se vracet nemám,“ chechtal se David.

Když chybějí milimetry…

Ne všechny velké pařížské příběhy končí happyendem. Své o tom ví cyklistka Pavlína Vejvodová. V časovce si jela pro medaili, pak ale v poslední zatáčce vyrvala tretru z pedálu a než ji nasadila zpátky, bronz byl fuč. O 1,65 vteřiny, méně než mžik. „Kdybych mohla, do něčeho bych kopla,“ zuřila. „Ten konec mi ani nepřipomínejte… Fakt to naštve!“ měla jasno.

Věčné štěstí nakonec neměl ani David Kratochvíl, na stovce motýlka mu čtvrtá medaile unikla o 0,01 vteřiny. „Setina, blbá jedna setina,“ hořekoval. Co naplat, sport i takové příběhy občas přináší a po prvotním zklamání je i sami reprezentanti berou s nadhledem, ostatně poslechněte si naposledy Pavlínu: „Další čtyři roky do Los Angeles budu asi muset jíst jen brambory.“

Árnyho bronzová tečka

Zatímco kamarádi z bazénu i všichni ostatní Češi postupně závodili, sbírali medaile i neúspěchy, on na to dva týdny jen koukal. Celou dobu se musel udržovat ve skvělé formě, hlídat se v jídelně, dávat pozor na nachlazení, ani na vteřinu nepolevit. Celou paralympiádu čekal na svůj jediný start, na jednu jedinou šanci. Do akce šel jako úplně poslední z 32 českých reprezentantů.

Arnošt Petráček to ale zvládnul na jedničku podtrženou a na padesátce znak získal bronz, poslední cenný kov pro Česko. „Medaile je super, ale úplně nejvíc je pro mě to, kolik lidí mě přijelo podpořit. Slyšel jsem je i ve vodě,“ chválil fanoušky.

Velkolepé přivítání

Desítky nadšených fanoušků, zmatení turisté, hlasité troubení, nadšený potlesk, zkrátka rachot. Vítání paralympijských medailistů na pražském letišti bylo velkolepé! Na Jiřího Suchánka skočili potomci, Arnošt Petráček podepisoval kartičku za kartičkou a Davida Kratochvíla překvapili kamarádi hasiči.

„Vůbec jsem nečekal, že tady bude tolik lidí. Je tady fakt narváno a je krásný, že nás všichni přišli přivítat,“ radoval se hrdina her. Veselo bylo na letišti i o pár dní dříve, to když se domů vraceli lukostřelci, i na ně čekali lovci autogramů a hned několik dárečků. Ten nejlepší pro Terezu Brandtlovou?

No přeci řízky od maminky!

České medaile:

ZLATO
David Kratochvíl, (plavání, 400 metrů volným způsobem)

STŘÍBRO
David Kratochvíl, (plavání, 100 metrů znak)
Jiří Suchánek (stolní tenis)
Šárka Pultar Musilová (lukostřelba)
Šárka Pultar Musilová a David Drahonínský (lukostřelba, mix)

BRONZ
David Kratochvíl, (plavání, 200 metrů polohový závod)
Arnošt Petráček (plavání, 50 metrů znak)
Tereza Brandtlová (lukostřelba)

Text: Tadeáš Mahel
Foto: Barbora Reichová, Jan Malý, Matěj Nový

Bouřlivé přivítání čekalo v pondělí 9. září na české paralympioniky, kteří se vrátili z her v Paříži. Česká výprava získala na nejprestižnější sportovní akci handicapovaných osm medailí. Českým hrdinou paralympiády se stal šestnáctiletý plavec David Kratochvíl, který vybojoval zlato, stříbro i bronz.

Když se otevřely dveře příletů na Terminálu 2 na Letišti Václava Havla v Praze, tak za velkého potlesku rodin, přátel a fanoušků vyšli v čele s paraplavcem Davidem Kratochvílem nadšení sportovci s úsměvem na tváři.

Po dojemném vítání následovaly rozhovory pro média, během nichž úspěšní sportovci prozradili, co je nyní čeká. „Budu teď mít měsíc volna. Dovolil mi to trenér. Určitě si to užiji, ale nevěřím, že to vydržím takhle dlouho. Po dvou týdnech si půjdu zaplavat, abych neztratil cit pro vodu,“ řekl Kratochvíl, který už myslí i na paralympijské hry v LA 2028.

„Byl bych strašně šťastný, kdybych tento úspěch dokázal na příští paralympiádě vyrovnat. Je to pro mě další výzva a další čtyři roky práce.“

O účast na příští paralympiádě chce zabojovat i plavec Arnošt Petráček, který po zlatu z Ria 2016 a stříbru z Tokia 2021 letos kompletně doplnil bronzem z Paříže svou medailovou sbírku. „Jsem strašně rád, že se mi to povedlo. Považuji to za zázrak. A co se týče LA 2028, tak vize tam je. Uvidíme, jestli se kvalifikuji a dostanu se tam. Člověk nikdy neví, ale v plánu to máme.“

Životního úspěchu v Paříži dosáhl stolní tenistka Jiří Suchánek, který se ze své čtvrté paralympiády vrací se stříbrnou medailí na krku. „Začíná mi docházet, co jsem dokázal. Četl jsem o tom v médiích i francouzských, že se to nečekalo, a je to velký úspěch,“ spokojeně vyprávěl dvaačtyřicetiletý sportovec.

I Suchánek plánuje po paralympiádě zasloužený odpočinek. „Teď si dám chvíli pauzu, ale pak do toho zase naskočím. Příští rok nás čeká mistrovství Evropy, tak se chci dobře připravit. Moji budoucnost a sport vidím v jasných barvách.“

Arnošt Petráček má třetí paralympijskou medaili v řadě! Po zlatu v Riu a stříbru v Tokiu zkompletoval sbírku v Paříži a završil počet českých cenných kovů na paralympijských hrách na osm. Stejný počet medaili měli čeští reprezentanti také na posledních hrách v Tokiu. Petráček doplaval v času 43,96 sekundy.

„Jsem strašně rád, že jsme to urvali. Stojí za tím neskutečná práce, nejen moje a trenéra, ale i celého týmu, rodiny a přátel,“ komentoval Petráček, který po závodě proběhl s úsměvem kolem novinářů rovnou za kolegy z reprezentace. Z třetí medaile byl evidentně nadšený. A cesta k ní prý nebyla snadná i kvůli tomu, že v Paříži před svým startem strávil přes dva týdny. „Bylo to velmi náročné, jak psychicky, tak fyzicky. A to i pro trenéra, aby mě udržel v rychlosti. Ale povedlo se,“ dodal.

Petráček se do Paříže kvalifikoval v jedné disciplíně, na start čekal přes dva týdny. „Bylo to náročné fyzicky i psychicky. Býval jsem zvyklý, že plavu dva tři závody, tohle byla novinka a musel jsem se s tím vypořádat, karty byly takhle rozdané. Ale myslím, že se to docela povedlo,“ usmíval se s bronzem na krku.

Plavci se postarali o polovinu z osmi českých medailí, Petráčkův bronz doplnil hattrick šestnáctiletého Davida Kratochvíla. „Jsem na Davida hrdý a moc mu gratuluju. V dnešní době není lehké vyhrát jednu medaili, natož tři, bylo nádherné ho sledovat. Těší mě i všechny finálové účasti ostatních a myslím, že náš tým má pro paralympiádu v Los Angeles obří potenciál,“ uzavřel medailový večer Petráček.

XVII. paralympijské hry v Paříži končí zítra. Čeští reprezentanti už ve zbývajících disciplínách soutěžit nebudou a čeká je tak pouze závěrečný ceremoniál.

Arnošt Petráček to znovu dokázal a na třetí paralympiádě po sobě vybojoval cenný kov. Bronzem z padesátky znakem završil počínání českých reprezentantů na hrách v Paříži. Petráček od začátku paralympiády chodil podporovat kolegy z reprezentace a na svou příležitost čekal až do závěru her. V sobotu si s většinou týmu role vyměnil. Z rozplavby na padesát metrů znak postoupil v celkově čtvrtém nejrychlejším čase (43,81) a mohl tak zabojovat o svou třetí paralympijskou medaili. A povedlo se, ve večerním finále dobře odstartoval a doplaval si pro bronz časem 43,96.

„Bylo to náročné, ale jsem strašně moc spokojený. Medaile je super, ale nejvíc je to, kolik kamarádů mě přišlo podpořit. Křičeli, že jsem je slyšel i ve vodě,“ prohlásil trojnásobný paralympijský medailista, který nastínil, že by se na dalších hrách v Los Angeles chtěl rozloučit s kariérou

V La Défense Areně se naposledy představil také Tadeáš Strašík, v polohovém závodu na dvě stě metrů se výkonem 2:22,72 usadil na třináctém místě a do večerního finále nepostoupil. „Jsem strašně spokojený. Prvních sto padesát metrů bylo nejrychlejších, co jsem kdy měl. A pak už jsem málem umřel,“ hodnotil své počínání rodák z Ústí nad Labem.

Další nešťastný závod pro české tricyklisty

Oproti časovce měl tricyklista Jindřich Mašín v závodě s hromadným startem vyšší ambice. Na téměř třiačtyřicet kilometrů dlouhé trati se ale potýkal s technickými potíži a do cíle dorazil v času 1:24,42 sedmý. „V jednu chvíli se mi zadřela brzda. Pomohli mi neutrální technici, kteří byli pohotoví. Už jsem se ale nedokázal vrátit na čelní místa,“ popsal problém český závodník. Reprezentovat přitom začal teprve v minulém roce. Účast v Paříži je tak pro něj paralympijskou premiérou. „Je to pro mě zkušenost. Vím, na čem je třeba pracovat. Uvidíme, co bude za čtyři roky,“ uzavřel Mašín.

Bez komplikací se neobešla ani Pavlína Vejvodová. Ta přitom v týdnu přišla o medaili z časovky kvůli vypnutí trety těsně před cílem. A stejný problém ji potkal i na trati hromadného závodu. „Povedl se mi start, držela jsem se vedoucí skupinky až k prvním kostkám. Na nich mi ale opět vypnula bota z pedálu a samozřejmě mi tam nešla vrátit,“ upřesnila příčinu zdržení tricyklistka, která nakonec dojela pátá s časem 1:09,39.

„Soupeřky mi tam odjely, tak jsem si řekla, že mám celou silnici jen pro sebe a že si to alespoň užiju. V Paříži jsem to okoukla a v Los Angeles to bude už naostro,“ pokračovala Vejvodová s vyhlídkou k příští paralympiádě. Hry v Paříži pro ni byly také premiérové.

Jakschová na dvoustovce bojovala, na finále to ale nestačilo

Ve své silnější sprinterské disciplíně se do bloků na atletickém ovále opřela Tereza Jakschová. Vzdálenost dvě stě metrů překonala časem 27,27 a skončila celkově šestnáctá. Na postup do finále tak nedosáhla. „Chtěla jsem běžet rychleji, ale jsem spokojená. Dala jsem do toho všechno, co jsem mohla. Dopadlo to tak, jak mělo,“ uznala sportovně sprinterka a těšila se z vyrovnaného výkonu ke konci sezóny.

Ocenila i zaplněné tribuny Stade de France. „Užila jsem si parádní atmosféru. Byl to fakt randál. Francouzi fandí všem, ale nejvíc samozřejmě svým reprezentantům,“ pochvalovala si kulisu na stadionu. Tribuny při jejím rozběhu bouřily o to více, že běžela společně právě s domácí závodnicí.

Výsledkový souhrn dne:

Atletika
sprint 200 metrů (T47), rozběh
1. Grimaldiová (N. Zél.) 25,09, …16. Jakschová (ČR) 27,27

Cyklistika
hromadný závod (T1-2)
1. Lundová (Dánsko) 1:00,16, …5. Vejvodová (ČR) 1:09,39
hromadný závod (T1-2)
1. Čchen (Čína) 1:15,08, …7. Mašín (ČR) 1:24,42

Plavání
200 metrů polohový závod (SM10), rozplavba
1. Pearse (Aus.) 2:16,19, …13. Strašík (ČR) 2:22,72
50 metrů znak (S4), rozplavba
1. Ždanov (Npa.) 42,90, …4. Petráček (ČR) 43,81
50 metrů znak (S4), finále
1. Ždanov (Npa.) 42,30, …3. Petráček (ČR) 43,96

V roce 2023 se paraplavání začlenilo do struktury Českého svazu plaveckých sportů a vytvořený reprezentační tým už zaměřuje svou přípravu k paralympiádě v Paříži. Úvodního reprezentačního soustředění pod vedením trenéra Jana Šimka se v Srní zúčastnilo celkem devět plavců.

Na začátku února se uskutečnila první schůzka reprezentantů v paraplavání a byl sestaven první reprezentační tým sportovců napříč všemi hendikepy. Paraplavce s pohybovým, zrakovým či mentálním postižením čeká nároční sezóna, která vyvrcholí na paralympijských hrách v Paříži na přelomu srpna a září.

Letošní přípravu zahájil reprezentační tým v polovině února na soustředění v Srní v termínu. Na kempu na Šumavě se o plavce starali čtyři členové realizačního týmu a reprezentanti absolvovali celkem osm tréninkových jednotek ve vodě a s kondičním trenérem tři jednotky v rámci suché přípravy.

„Příprava obnáší spoustu výjezdů z domova a soustředění stejně jako u zdravých sportovců. Prostě musíme vyrazit mimo svoje domácí komfortní zóny. Musíme vyrazit do bubliny, kde se udělá mnohem víc práce než standardně doma, kde jsme rušení okolím a různými povinnostmi. Můžeme se pak plně koncentrovat na přípravu, máme čas na trénink i regeneraci, takže nás určitě čeká ještě spousta soustředění,” popsal aspekty přípravy na letošní vrcholné akce reprezentační trenér paraplavání Jan Šimek, který byl v lednu oceněn na slavnostním večeru Českou trenérskou akademií Českého olympijského výboru jako Trenér parasportu 2023.

Sportovci se letos neupínají jen k paralympiádě, ale mají před sebou i další kvalitní mezinárodní závody. Paraplavce čeká například mistrovství Evropy v Portugalsku nebo závody světové série v Itálii a Německu.

Zdroj a foto: České plavání

Na tradiční spolupráci mezi Českým olympijským výborem a Českým paralympijským výborem navázal letošní program Paralympijského dne, který se uskutečnil v úterý 8. února v Brně. V rámci tamějšího Olympijského festivalu se návštěvníkům areálu naskytla příležitost vyzkoušet si některé paralympijské sporty a setkat se s významnými osobnostmi českého sportu handicapovaných. Vyvrcholením paralympijského programu byl exhibiční zápas mezi reprezentačním týmem curlingu vozíčkářů a družstvem složeným z hráčů a hráček místního oddílu Curling Brno.

(Pokračování textu…)

Dvě zlata, tři stříbra a třikrát bronz! Takové je vysvědčení českých para sportovců z letošních Letních paralympijských her v Tokiu. Jde o jeden cenný kov lepší výsledek než před pěti lety v brazilském Riu. Medailisty v řadách Českého paralympijského týmu se stali Adam Peška, Arnošt Petráček, Anna Luxová, Aleš Kisý, Jiří Suchánek, Petr Svatoš a dvakrát dokonce David Drahonínský s Šárkou Musilovou. V Japonsku reprezentovalo 28 českých para sportovců.

(Pokračování textu…)

5. září 2021 – Perfektní podívanou si pro sportovce a týmy národních paralympijských výprav připravili organizátoři slavnostního ceremoniálu k zakončení japonské paralympiády. Plocha olympijského stadionu se opět na pár hodin proměnila v nástupový prostor, na kterém nechyběla ani Anna Luxová, jakožto vlajkonoška české výpravy pro slavnostní zakončení her. Programu ceremoniálu osobně přihlíželi i čeští sportovci a členové výpravy, kteří z Tokia ještě neodcestovali.

(Pokračování textu…)

4. září 2021 – Svátek světového para sportu je u konce – tedy alespoň pro Český paralympijský tým. Dnešní den se do boje vydala trojice našich reprezentantů. Sprinterka Tereza Jakschová atakovala účast ve finále v běhu na 200 metrů, Eva Datinská obsadila v náročných podmínkách 9. místo v disku a na střelnici Asaka se představil Tomáš Pešek. Následuje už jen zítřejší závěrečný ceremoniál a poté se i poslední čeští sportovci vydají směr Praha.

(Pokračování textu…)