Opakování – matka moudrosti? Tak si to s potěšením zopakujme. Když se na start deaflympjského závodu alpských lyžařů postaví Tereza Kmochová, je z toho medaile pro Českou republiku. A v Magnitogorsku pokaždé zlatá! Naposledy vyhrála česká sjezdařka dnes dopoledne v obřím slalomu – a má už čtvrtou zlatou medaili z letošní deaflympiády.
Soupeřky už si musejí rvát zoufalstvím vlasy. Tereza Kmochová jim nedává sebemenší naději na to, že by mohly pomýšlet na zlato. V obřím slalomu ovládla suverénně první kolo a ve druhém svoji dominanci jen potvrdila.
„Předpokládám, že v obřáku se jako hodně silné ukážou Rakušanky. Určitě budu mít nervy, ale budu bojovat,“ říkala přitom Kmochová po svém vítězství ve včerejší superkombinaci s vyhlídkou do dalších závodů. Jenomže ani Rakušanky se se skvělou českou sjezdařskou nemohly rovnat. Kmochová je znovu zlatá.
Start byl vytyčen v nadmořské výšce 865, cíl 510 metrů nad mořem. Hned jako první se ze svahu v osm hodin místního času, do 61 branek a 58 zatáček, spustila jedna ze dvou českých závodnic, Veronika Grygarová. Předvedla slibný výkon, jímž se po úvodním kole zařadila na nadějné čtvrté místo.
Nejrychlejší byla tak, jak je na deaflympiádě v Rusku tradicí, její o málo starší krajanka Tereza Kmochová, podle startovního čísla třetí z patnácti přihlášených dívek. Před druhou jízdou si vybudovala výrazný náskok, který udržela, a čtvrtým vítězstvím v řadě posunula český deaflympijský tým na druhé místo v hodnocení národů hned za domácí Rusko.
Sen Veroniky Grygarové o návratu na pódiové umístění ale nevyšel. Skončila těsně před vysněnou metou, a čtvrté místo bývá pro sportovce nejméně populární. K bronzu jí přitom scházelo jen 97 setin sekundy!
V kategorii mužů byla startovní listina na letošních hrách nabitější, a zatím nejpočetnější. Mezi 37 přihlášenými konečně figuroval i kompletní čtyřlístek z České republiky, včetně Jana Panského. Ten musel předchozí tři soutěže s ohledem na víkendové zdravotní komplikace a dokonce krátký pobyt v místní nemocnici oželet. Úbytek sil byl znát, cílová fotobuňka zaznamenala osmadvacátý čas, do druhého kola už Panský nenastoupil.
Martin Látal byl po prvním kole patnáctý a stejná příčka mu patří i v konečném hodnocení po druhém kole. Jiří Hartig skončil v součtu obou kol dvacátý, Jan Konvička druhé kolo bohužel nedokončil.
„Poprvé jsem se postavil na start s představou dostat se na každý pád do cíle, a samozřejmě v co nejlepším čase. Začátek byl v pořádku, když jsem se ale ocitl na prudším svahu, problémy s technikou vyústily v několik chyb. Však mi trenérka o přestávce poradila, co do druhého kola zlepšit, například zpevnit ramena, a hned se to projevilo. Dokonce jsem zajel lepší čas než tři soupeři z širšího okruhu favoritů, doplatil jsem však na to nepovedené úvodní kolo. Škoda,“ svěřil se nejlepší z našich kluků, Martin Látal.
„Honza Panský na tom nebyl po nemoci nejlépe. Měl hodně slabé nohy, tak jsme mu doporučili, ať neriskuje zranění a raději nepokračuje. A jen co se výprava vrátila na hotel, rychle jsme zabalili věci, větší tašky odnesli na nákladní auto a nechali si ta menší a důležitější zavazadla. Já jeden velký batoh a dvoje slalomové lyže. Teď doufám, že návrat z Magnitogorsku proběhne bez zbytečných zmatků a komplikací,“ přál si Martin Látal.
Pazdera se pokoušel o zázrak
V hlavním dějišti 18. zimních deaflympijských her, Chanty-Mansijsku, se o malý zázrak pokoušel snowboardista Tomáš Pazdera. Do slalomu, jemuž se běžně nevěnuje a bral ho především jako zajímavou tréninkovou konfrontaci, vyrazil na rozdíl od všech soupeřů na prkně s odlišným tvarem i vázáním. Však také nebylo určeno na jízdu mezi slalomovými tyčemi, ale pro Tomášovu hlavní disciplínu, v níž je úřadujícím mistrem světa mezi sluchově handicapovanými – snowboardcross.
I tak předvedl Pazdera statečný výkon. Ačkoliv měl v každé z kvalifikačních jízd pád a napodruhé se musel vracet zpátky nad branku, aby předešel diskvalifikaci, právě za odhodlanost nevzdávat se si vysloužil uznalý potlesk diváků. A pokud by v závěrečné kvalifikační rozjížďce neměl ruský favorit dostatek štěstí (sjel by v důsledku pádu po břiše ze svahu ještě o pár metrů víc), mohl se český deaflympionik protlačit i do odpoledních vyřazovacích bojů.
Takto skončil na devátém, tedy prvním nepostupovém místě. Jeho velký den by ale měl přijít až v neděli.
Tereza Jelínková, David Soeldner, Chanty-Mansijsk/Magnitogorsk
Foto: Jan Malý
