Už od podzimu píšou velmi silný příběh. Vlastně ještě před půl rokem vůbec nevěděli, jestli se paralympiády v Pchjongčchangu zúčastní. Pak ale sledge hokejisté vyhráli kvalifikační turnaj ve Švédsku – a v sobotu odlétají do Koreje. S jasným cílem – vydat ze sebe všechno a porvat se o medaili. „Bronzovou, protože o zlato si to rozdají USA a Kanada,“ tuší kapitán Zdeněk Šafránek.
Poslední ostrou prověrkou před samotnou paralympiádou byl turnaj v Naganu, kde Češi shodou okolností bronz urvali. Na místě, kde se před dvaceti lety psaly zlaté olympijské dějiny českého hokeje.
„V Naganu jsme byli už několikrát a pokaždé to bylo silné a motivující k velkým výkonům, vždycky jsme si chtěli dojít pro vítězství. Byli jsme dokonce pokaždé i v šatně, kde naše hokejové áčko slavilo zlatou medaili,“ popisuje silné dojmy Šafránek.
„Chodili tam za námi starousedlíci a ukazovali nám noviny z devadesátého osmého i jiné předměty, které dostali od našich hokejistů v průběhu olympiády. Bylo to ohromně milé,“ vzpomíná český kapitán.
Teď už se ale česká reprezentace soustředí jen na paralympijský turnaj v Pchjongčchangu. Postup na něj si sledge hokejisté zajistili v říjnu v Östersundu, kde ovládli kvalifikační turnaj.
„Do Koreje se moc těšíme, je to vrchol pro každého sportovce, je to prostě za odměnu. Jedeme tam samozřejmě vyhrávat a zároveň si užívat a nasávat atmosféru paralympiády,“ těší se stejně jako ostatní i Zdeněk Šafránek.
Klíčové bude porazit Korejce
Češi jsou v takzvané asijské skupině, kde narazí na domácí Koreu, USA a Japonsko. Cesta k medaili bude podle českého kapitána těžká.
„Třetí místo je otevřené pro vyrovnané týmy pod Kanaďany a Američany, což znamená, že se bude o bronz rvát šest týmů. Pro nás je nejklíčovější hned ten první zápas proti domácímu výběru. Pak hrajeme proti Američanům, kde můžeme jen překvapit, a skupinu uzavíráme s Japonskem. Budeme se rvát o postup do semifinále – a chceme tam!“ vyhlašuje pětatřicetiletý útočník.
„Připravení jsme dobře, teď jen aby nám ještě trochu popřálo hokejové štěstíčko… a můžeme hrát o medaili,“ přeje si.
Cesta k cennému kovu je otevřenější díky neúčasti ruského sledge hokejového týmu. Na rozdíl od jiných sportovců, kteří mohou na paralympiádě startovat pod neutrální vlajkou – třeba ruští curleři, kteří jsou aktuálními mistry světa, hokejisté dostali kvůli známému dopingovému skandálu stopku.
„Samozřejmě, že z hlediska možnosti získat placku je to pro nás dobře. Ale z toho sportovního je to obrovská škoda, protože jedině Rusové se dokázali připravit tak kvalitně, že by mohli ohrozit favorizované Kanaďany a Američany. Krom jiného je to proto, že mají dostatek hráčů a kvalitní podmínky pro přípravu – o obojím si třeba my můžeme nechat jen zdát…,“ naráží český kapitán na to, že na rozdíl od jiných týmů nejsou Češi profesionální sportovci, kteří by mohli mít hokej jako zaměstnání.
V tom, že na cestě za medailí klíčový bude právě hned úvodní duel s domácími Korejci, se Šafránek shoduje s trenérem Jiřím Břízou.
„Ten zápas rozhodne o tom, jestli budeme hrát semifinále a o bronz, nebo jestli odehrajeme zbytek turnaje ve druhé části tabulky a budeme se snažit ‚jen‘ vyrovnat nejlepší umístění z paralympiády, kterým je pátá příčka,“ tvrdí reprezentační kouč.
„Při poslední návštěvě Nagana na turnaji 4 Nations jsme měli možnost Korejce po dlouhé době vidět a zahrát si proti nim. Poslední víc než dva roky jedou přípravu i zápasy jako profesionálové a jsou na tom velice dobře fyzicky, ale myslím, že jim dost chybí hokejovost. Sice jsme s nimi v Naganu prohráli 1:4, ale zjistili jsme, že jsou hratelní a není nemožné je porazit,“ myslí si Zdeněk Šafránek.
A proč ne. Vždyť paralympionici mohou klidně udělat v Koreji podobný zápis do historie, jaký před dvaceti lety udělali jejich olympijští kolegové. Zázraky se dějí dnes a denně…
Tereza Kubíčková
