Laureát Stříbrné pamětní medaile Senátu, zakladatel českého sportu handicapovaných, držitel ceny Českého paralympijského výboru, a ještě v loňském roce poslední přeživší z koncentračního tábora v Sachsenhausenu Vojmír Srdečný by letos v říjnu oslavil 101. narozeniny. Jaké byly životní cesty rodáka z královehradeckého kraje, který svým konáním položil základy tuzemského para sportu? A jak vypadá s konáním letošního ročníku „jeho“ Kladrubských her? To jsou témata tohoto dílu seriálu Z české paralympijské historie.

Seriál: Z české paralympijské historie – 6. díl – Vojmír Srdečný

Celým jménem Vojmír Dalibor Srdečný se narodil 6. října 1919 v Albrechticích nad Orlicí ve východních Čechách. Pocházel ze sportovně založené rodiny – jeho otec například vybudoval tamější sokolskou jednotu. Ve státní reálce v Kostelci nad Orlicí narazil na učitele Františka Škváru, pohybujícího se v oboru zvláštní tělesné výchovy. Díky tomuto setkání se Srdečný celý život zabýval prací s tělesně postiženými a navázal tak na dílo Dr. Hirsche, který v Praze v 19. století založil první ortopedický ústav, ve kterém se cvičilo podle zásad švédského vyrovnávacího systému.

Jako student bydlel v Praze, účastnil se i legendárního X. všesokolského sletu v roce 1938 a dne 17. listopadu 1939 vpadli na jeho Švehlovu kolej nacisté a Vojmír Srdečný byl spolu s dalšími stovkami vysokoškoláků deportován do koncentračního tábora Sachsenhausen. Po propuštění byl nucen pracovat ve fabrice v Holicích a po květnovém osvobození republiky se podílel na poválečné evidenci deportovaných studentů, vedle toho pokračoval ve studiu tělesné výchovy.

Po válce vydal mnoho odborných publikací a zasloužil se o budování systému zdravotní tělesné výchovy v tehdejším Československu. V Kladrubech se v roce 1948 tehdy mladý tělocvikář setkal s řadou pacientů na vozíčku nebo amputovanými končetinami a napadlo ho, že by jim prospělo, kdyby sportovali. To byla v tehdejším Československu nevídaná novinka. První ročník Kladrubských her se především zásluhou Srdečného uskutečnil již v roce 1948. Šlo o první mezinárodní sportovní hry tělesně postižených sportovců.

„Lidé na vozíčcích, bez ruky či nohy, různě ochrnutí najednou závodili v hodu koulí, oštěpem, diskem, plavali, ti, kteří mohli, chodili. Uspořádali jsme dohromady vlastně takové maličké paralympijské hry. První ročník trval deset dní,“ popsal Kladrubské hry v rozhovoru v únoru 2018 Vojmír Srdečný. Bohužel v roce 1949, kdy se druhý ročník akce, přijela komise z ministerstva zdravotnictví. Sekční šéfová prý tehdy doslova řekla: „Sport mně do rehabilitace nepleťte!“. A Srdečný musel z Kladrub pryč.

Poté se přesunul do státních sirných lázní Velké Losiny, kde deset let pracoval na oddělení dětské obrny, kde mohl tam pokračovat v pohybových aktivitách s tělesně postiženými. V roce 1959 se poměry v kladrubském ústavu uklidnily, pan Srdečný se tam vrátil a hned uspořádal v pořadí třetí Kladrubské hry. V tamějším rehabilitačním ústavu pracoval až do penze. Jako jeden ze zakladatelů tuzemského systému Zdravotní tělesné výchovy přednášel na Pedagogické fakultě v Hradci Králové a Fakultě tělesné výchovy a sportu v Praze. Tradice Kladrubských her, které založil, se drží dodnes. Od roku 1960 byly hry pořádány dvakrát za rok vždy v jarním a podzimním termínu. Od roku 2002 se konají jednou ročně.

Dlouholetá tradice je však v roce 2020 nucena ustoupit bezpečnostním opatřením vůči šíření pandemie nového typu koronaviru. „Kladrubské hry letos v květnu bohužel nebudou. S ohledem na vývoj současné situace, je možné, že by hry mohly proběhnout alespoň ve zkrácené variantě začátkem října,“ uvedla výhledově k organizaci 103. Kladrubských her fyzioterapeutka Štěpánka Kovářová z Rehabilitačního ústavu Kladruby. Srdečný se i v pokročilém věku her pravidelně zúčastňoval. Jubilejní stý ročník ještě osobně zahájil, o rok později už ale akci ze zdravotních důvodů nemohl navštívit.

A byl to právě pan Srdečný, kdo se před více než 60 lety snažil prosadit, aby se naši handicapovaní sportovci vůbec mohli zúčastnit úplně prvních paralympijských her v roce 1960 v Římě. Tuto vůli se podařilo prosadit až později v 70. letech a na hry v nizozemském Arnhemu v roce 1980 jel jako vedoucího výpravy. Srdečný se také stal členem vůbec prvního předsednictva Československého svazu tělesně postižených sportovců, které bylo ustanoveno 16. června 1969.

Každoročně se 17. listopadu účastnil pietního aktu u Hlávkovy koleje, který připomíná uzavření vysokých škol nacistickými okupanty. PhDr. Vojmír Dalibor Srdečný, zakladatel Kladrubských her, propagátor a autor prvních učebnic současného pojetí zdravotní tělesné výchovy, zemřel v rodinném kruhu 14. srpna 2019. Rozloučení s legendou (nejen) českého sportu handicapovaných proběhlo dne 23. srpna 2019 v Nové obřadní síni v pražských Olšanech.

Text: Martin Steinbach
Zdroj a foto: ČATHS, Paměť národa,
UPOL, archiv ČPV, iDnes