Šestnáct nováčků z toho čtyři ženy. Na ledě Ostravar Arény proběhl závěrečný Parahokejový rozvojový kemp této sezóny. A jako vždy to na ledě pořádně jiskřilo. Od prvního sklouznutí, po ty, kteří v rámci tohoto programu posouvají své znalosti a dovednosti na ledě. Parahokej na čtyři dny spojil děti, dospělé, ženy i muže s jedinou vášní. Chutí sportovat bez limitů.

Jak se usadit do parahokejové sledge, držet hokejky, po to, jak na ledě zatáčet nebo přihrávat. Zájemci, kteří se rozhodli parahokej vyzkoušet vůbec poprvé sbírali v Ostravě cenné zkušenosti od těch nejlepších. Kemp vedli reprezentační trenéři Jiří Bříza a Jakub Novotný s pomocí kustoda Vladimíra Kudely a fyzioterapeutky Michaely Dobešové. Vůbec poprvé parahokej vyzkoušel třeba šestadvacetiletý Daniel Palátka. Sice už dříve se svým handicapem sportoval, nicméně další zdravotní omezení ho donutily předčasně ukončit slibně rozjetou ping-pongovou dráhu. „Parahokej a kluky z repre jsem sledoval pravidelně, ale teď díky facebooku jsem zjistil, že se pořádají tyhle Parahokejové rozvojové kempy, tak jsem se přihlásil a vyšlo to,“ řekl ke své cestě od ping-pongu k parahokeji Daniel Palátka ze Sedlčan. Sám uznává, že se prvního sklouznutí na ledě bál. Potrápila ho stabilita ve sledgi. I na tuto stránku se tentokrát trenéři s pomocí fyzioterapeutky reprezentace Michaely Dobešové zaměřili. „Posadit někoho do saní vůbec poprvé je opravdu těžké, ale my jsme jim společně poradili, jak na to, aby měli co nejlepší odrazy, aby co nejpohodlněji, i s ohledem na jejich handicap, seděli od toho prvního sklouznutí,“ komentoval trenér Jakub Novotný. Celkem absolvovalo všech 16 začínajících hráčů za čtyři dny sedm hodin tréninků na ledě i společnou parahokejovou teorii.

Radost z rychlosti, ale hlavně ze skvělé atmosféry na ledě i v kabině

Kromě trenérského dua pomáhali nováčkům na ledě reprezentační hráči Radek Zelinka a David Vrubel. I od těch čerpali parahokejisté a parahokejisty užitečné rady. „Rady trenéru jsou samozřejmě skvělé, ale od reprezentačních kluků jsem okoukával fakt hodně věci, protože mají skvělou obratnost, a to je radost se na to dívat,“ dodal s nadšením po posledním nedělním tréninku Daniel Palátka. Nejvíce si na ledě užil rychlost, kterou byl schopen za dobu kempu nabrat. „Mám tady samozřejmě větší prostor než za stolem, ale hlavně ta parta mě nadchla, ta je tady naprosto úžasná,“ dodal k fungování celého týmu Daniel. „Líbí se mi jejich práce a nasazení a byla tady opět skvělá energie. Vidím už teď, že někteří hráči mají ten potenciál nejen do ligy, ale i pro reprezentaci. Určitě s námi budou dál pokračovat, což nás zase motivuje k další práci,“ doplnil Daniela trenér Jakub Novotný.

Parahokej je motivací pro zdravé i handicapované

Na ledě se objevil i šéf Českého para hokeje Jiří Šindler. S nadsázkou dodal, že by to snad alespoň do ligového týmu Flamingos časem mohl dotáhnout. „V horkém létě jsem si užil jeden trénink na ledě a mám určitě co dohánět. Je to opravdu neskutečně náročný sport a všechny hráče naprosto obdivuji,“ řekl Jiří Šindler, předseda Českého para hokeje po vlastní zkušenosti na kempu. A doplnil poděkování partnerům, díky kterým tento sport mění lidské životy a nabízí možnost sportovat naprosto všem. „Tyto kempy jsou nesmírně důležité nejen v tom hledání nových talentů, hráčů a hráček pro ligu i reprezentaci, ale zároveň pro celou naši společnost. Je to motivace k aktivní formě života s postižením i bez. Parahokej umožňuje sportovat všem společně,“ ukončil Šindler.

Text: Zuzana Martinčík Glacová
Foto: David Handl